Zajímavá fakta

Slova vytvořená výlučně ze souhlásek

Slovenština má slabičné sonory „l“ a „r“ a jejich dlouhé ekvivalenty „ĺ“ a „ŕ“. Tyto souhlásky jsou slabikotvorné a díky nim vznikají zajímavá slova, která však rodilí mluvčí vysloví bez obtíží.

Slovo štvrť je v tomto kontextu velmi užitečné, protože může být součástí několika složených slov. Nejdelšími složenými slovy s kořenem štvrť (vyskytující se ve Slovenském národním korpusu) jsou štvrťstoročie, štvrťstrana a štvrťhrsť.

Rozkazovací způsob některých sloves vzniká přidáním prázdného gramatického imperativního morfému, tvar imperativu ve 2. osobě jednotného čísla pak tvoří jen kořenový morfém často složený jen ze souhlásek:

Typická slovenská věta ilustrující použití slabikotvorného „r“ (stejná věta se používá na ilustraci i v češtině):

Věta se dá ještě více prodloužit pomocí slovesné předpony a záměnou posledního slova za složené slovo s kořenem štvrť:

A s běžným imperativním tvarem (vrč) a použitím oslovení vznikne věta:

Můžeme se také trochu pobavit vymýšlením dalších složených slov tvořených pouze (nebo převážně) souhláskami a vytvořit potencionální slova jako:

Slova, která se těžce vyslovují:

Historie

Nářečí

Blízkost slovenštiny a češtiny je všeobecně známá. Vzájemná srozumitelnost těchto jazyků se dá porovnat s dvojicemi blízkých evropských jazyků jako: angličtina a skotština, italština a neapolština, portugalština a galicijština, norština a švédština a dalšími. Vzdálenost mezi češtinou a slovenštinou je však větší než mezi srbštinou a chorvatštinou nebo mezi americkou a britskou angličtinou, zároveň ale menší než mezi němčinou a nizozemštinou nebo ruštinou a ukrajinštinou. Slovenština je blízká i polštině, ale rozdíly jsou větší než mezi češtinou a slovenštinou a také vzájemná srozumitelnost těchto jazyků je omezená.

Nářečí se vyskytují kontinuálně od české hranice až po východní Slovensko. Mezi osobitá přechodná nářečí patří lemkovské nářečí na východním Slovensku a goralské nářečí používané na území severní slovensko-polské hranice. Potenciální cestovatel začínající svou cestu v nejzápadnějším českém městečku Aš, který by se zastavoval v každé následující obci, by zpozoroval, že zeměpisně blízké místní dialekty se liší jen mírně. Tímto způsobem by mohl projít východní hranici Slovenska a pokračovat až do vzdáleného Vladivostoku a během cesty by nepozoroval žádnou výraznou nářeční hranici, přičemž jazyky v nejzápadnější a nejvýchodnější části tohoto rozsáhlého území se velmi liší.

Odkazy