Němčina
Deutsche Sprache
Deutsche Sprache
95 – 100 milionů (země, ve kterých je němčina oficiální jazyk), 120 milionů (ve všech zemích)
Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie (Jižní Tyrolsko), Lichtenštejnsko, Lucembursko, Belgie, EU, Severská rada
Francie (1,2 milionu), Brazílie (0,9 milionu), Rusko (850 000), Jižní Afrika (300 000 – 500 000), Kazachstán (360 000), Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Itálie, Česká republika, Namibie, Dánsko, Slovensko, Vatikán (Švýcarská garda), Venezuela (Colonia Tovar)
USA, Argentina, Kanada, Mexiko, Austrálie, Brazílie, Chile, Paraguay, Nový Zéland, Bolívie, Nizozemí, Velká Británie, Peru, Španělsko, Polsko, Izrael, Norsko, Ekvádor, Ukrajina, Dominikánská republika, Řecko, Irsko, Belize
Němčina je oficiálním jazykem v 7 zemích EU a považuje se za nejrozšířenější jazyk Unie. Nemá však status mezinárodního jazyka, jakým je angličtina, francouzština, španělština nebo portugalština. Naproti tomu, že Němci ve velkém emigrovali i na jiné kontinenty, šlo spíše o individuální akce bez vojenské nebo kulturní podpory nějakého impéria. Jejich domovem se stala Amerika, Jižní Afrika a Oceánie, kde se asimilovali a časem ztratili i svůj jazyk. Světové války, které se odehrály ve 20. století, jsou dalším důvodem, proč se němčina nestala mezinárodním jazykem – státy jako USA nebo Brazílie přestaly na svém území podporovat německé školy a šíření německé kultury. Výjimku tvoří amišská komunita v USA, která ročně vykazuje nárůst o 5 % (!) a teoreticky by se na konci století mohla stát největší nábožensko-etnickou skupinou USA.
Souhláskové změny v hornoněmeckém nářečí
(bdg→ptk, th→d, v→b, k→ch, p→pf, t→ts/ss)
Štaufové: používání alemánštiny
Rozšíření na východ.
Řád německých rytířů na Pobaltí. Raný jidiš.
Střední hornoněmčina s hebrejským písmem.
Hanza. Svaz německých obchodních měst.
Vznik tiskárny (Gutenberg).
Masová emigrace do Ameriky
Hornoněmecký dialekt (Hochdeutsch) se stává mluveným jazykem.
Standardizace
(2. pravopisná konference)
Pravopisná reforma
Století | Změna hlásky (hornoněmčina) | Původní hláska (angličtina) | |
---|---|---|---|
d→t | 2-4 | gut | good |
p→ff | 4/5 | Schiff | ship |
t→ss | 4/5 | essen | eat |
k→ch | 4/5 | machen | make |
t→ts | 5/6 | Zehe | toe |
p→pf | 6/7 | Apfel | apple |
ß→b | 7/8 | geben | give |
b→p | 8/9 | Rippe | rib |
d→t | 8/9 | Tag | day |
dg→ck | 8/9 | Brücke | bridge |
þ→d | 9/10 | Dorn | thorn |
Němčina používá 26 písmen latinské abecedy, ale používá i přehlasované „a“, „o“ a „u“ (ä, ö, ü) a písmeno (ß), které se používá k zápisu neznělého „s“ po dlouhých samohláskách.
V německém pravopise se uplatňuje etymologický princip, který zdůrazňuje původ slov a ztrácí souvislost s výslovností, naproti tomu se dá výslovnost odhadnout na základě psané formy. Mezi speciální pravidla německého pravopisu patří zápis sch /ʃ/ (Schale „miska“), st /ʃt/ (Stoff „látka“), sp /ʃp/ (Spaß „zábava“) a dvojhlásek ei /a͡ɪ/ (Ei „vajíčka“) a eu /ɔʏ̯/ (Heu „seno“).
Následující dětská píseň dobře ilustruje hláskový systém němčiny: https://www.youtube.com/watch?v=B9ylfF-sYf4
Tři Číňané s kontrabasem si sedli na ulici a povídali si. Vtom k nim přijdou policajti: Co je toto? – Tři Číňané s kontrabasem.
Píseň se opakuje několikrát, přičemž se pokaždé používá jiná samohláska nebo dvojhláska, např. „a“: Dra Chanasan mat dam Kantrabass ..., „ö“: Drö Chönösön möt döm Köntröböss ... nebo „au“: Drau Chaunausen maut daum Kauntraubauss ....
Němčina rozlišuje 4 pády a 3 gramatické rody. Shoda se uplatňuje mezi členy, přídavnými a podstatnými jmény. Skloňování přídavných jmen ovlivňuje určitost, resp. neurčitost podstatného jména. Podstatná jména se téměř vůbec neskloňují, skloňuje se jen člen. Speciální vlastností němčiny je používání přehlásky, tzv. umlaut pro skloňování, proto hodně podstatných jmen tvoří plurál změnou přízvučné samohlásky: a/o/u → ä/ö/ü.
Mužský rod ten šedý vlk / ti šedí vlci |
Ženský rod ta malá myška / ty malé myšky |
Střední rod ten rychlý kůň / ti rychlí koně |
|
---|---|---|---|
Nominativ | der graue Wolf die grauen Wölfe |
die kleine Maus die kleinen Mäuse |
das schnelle Pferd die schnellen Pferde |
Genitiv | des grauen Wolf(e)s der grauen Wölfe |
der kleinen Maus der kleinen Mäuse |
des schnellen Pferd(e)s der schnellen Pferde |
Dativ | dem grauen Wolf den grauen Wölfen |
der kleinen Maus den kleinen Mäusen |
dem schnellen Pferd den schnellen Pferden |
Akuzativ | den grauen Wolf die grauen Wölfe |
die kleine Maus die kleinen Mäuse |
das schnelle Pferd die schnellen Pferde |
Mužský rod nějaký šedý vlk / nějací šedí vlci |
Ženský rod nějaká malá myška / nějaké malé myšky |
Střední rod nějaký rychlý kůň / nějací rychlí koně |
|
---|---|---|---|
Nominativ | ein grauer Wolf grauen Wölfe |
eine kleine Maus kleine Mäuse |
ein scnnelles Pferd schnelle Pferde |
Genitiv | eines grauen Wolf(e)s grauer Wölfe |
einer kleinen Maus kleiner Mäuse |
eines schnellen Pferd(e)s schneller Pferde |
Dativ | einem grauen Wolf grauen Wölfen |
einer kleinen Maus kleinen Mäusen |
einem schnellen Pferd schnellen Pferden |
Akuzativ | einen grauen Wolf graue Wölfe |
eine kleine Maus kleine Mäuse |
ein schnelles Pferd schnelle Pferde |
Slovesa se ohýbají podle gramatické kategorie osoby a čísla a shodují se s podmětem. Při časování sloves dochází k ohýbání koncovek a u většiny tzv. silných sloves i ke změně vnitřní samohlásky. Přehlásky se vyskytují ve 2. a 3. osobě jednotného čísla, jakož i v konjunktivu minulého času.
schlafen
(spát) |
Singulár | Plurál |
---|---|---|
1. osoba |
Ich schlafe (spím) Ich schlief (spal jsem) |
Wir schlafen (spíme) Wir schliefen (spali jsme) |
2. osoba |
Du schläfst (spíš) Du schliefst (spal jsi) |
Ihr schlaft (spíte) Ihr schlieft (spal(a) jste) |
3. osoba |
Er/sie/es schläft (on/ona/ono spí) Er/sie/es schlief (on/ona/ono spalo) |
Sie schlafen (spí) Sie schliefen (spali) |
Němčina má velmi bohatou slovní zásobu. Díky dlouhé literární tradici obsahuje synonyma z různých období a dialektů a je bohatá i díky tomu, že slova se tvoří nejčastěji skládáním (Apfelsaft). V angličtině jsou ekvivalenty víceslovní spojení typu (apple juice) a předložková spojení, která následují po podstatných jménech, např. (jus de pomme). Německá verze Wikipedie je druhá největší na světě, což je překvapující vzhledem k počtu lidí mluvících německy.
Dalším důvodem bohatosti slovní zásoby je i silná německá byrokracie, která vyžaduje pojmenovat předměty od Postwertzeichen (Briefmarke – razítka) až po Personenkraftwagen/PKW (Auto – auto).
Pokud žádáme o řidičský průkaz, zamítnutí „ne“ by v němčině znělo: Ihr Antrag auf Einleitung eines Verfahrens zur Erteilung der Erlaubnis zum Führen eines Kraftfahrzeugs auf öffentlichen Straßen wurde abgelehnt. (Vaše žádost o zahájení procesu získání povolení řídit motorové vozidlo na veřejných místech byla zamítnuta).
V Německu se vyskytuje množství dialektů, což souvisí s historickou rozdrobeností německého území v minulosti, kdy suverénní německé státečky byly jen velmi volně spojeny prostřednictvím úřadu voleného císaře. Nejznámější nářeční hranice vede přímo přes Frankfurt a rozděluje území Německa na severní (výskyt souhlásek b/d/t) a jižní (výskyt souhlásek p/t/k). Rozdíly v dialektech nejsou jen ve výslovnosti, ale i ve slovní zásobě, např. „rohlíky“ se na severu země nazývají Brötchen a na jihu Wecken nebo Semmel, v Bavorsku se setkáme s názvem Weckerl a Semmerl a ve Švýcarsku Weggli nebo Semmeli. Další severní varianty jsou Schrippe (Berlín), Luffe (Braunschweig) a dánský ekvivalent Rundstück (dánsky: rundstykke).
Dolnoněmecká
Středoněmecká
Hornoněmecká
Mnohojazyčné stránky pro studium němčiny: http://deutsch.info