Němčina

Deutsche Sprache

Počet rodilých mluvčích

95 – 100 milionů (země, ve kterých je němčina oficiální jazyk), 120 milionů (ve všech zemích)

Oficiální jazyk v

Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie (Jižní Tyrolsko), Lichtenštejnsko, Lucembursko, Belgie, EU, Severská rada

Menšinový jazyk v

Francie (1,2 milionu), Brazílie (0,9 milionu), Rusko (850 000), Jižní Afrika (300 000 – 500 000), Kazachstán (360 000), Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Itálie, Česká republika, Namibie, Dánsko, Slovensko, Vatikán (Švýcarská garda), Venezuela (Colonia Tovar)

Jazyk diaspory

USA, Argentina, Kanada, Mexiko, Austrálie, Brazílie, Chile, Paraguay, Nový Zéland, Bolívie, Nizozemí, Velká Británie, Peru, Španělsko, Polsko, Izrael, Norsko, Ekvádor, Ukrajina, Dominikánská republika, Řecko, Irsko, Belize

Abeceda
26 písmena

Gramatické pády
4

Kód jazyka
de, deu, ger

Typologická klasifikace jazyka
flektivní , skládání , SOV /V2

Jazyková rodina
Indoevropský, západogermánský, horní němčina

Počet nářečí
Několik stovek, desítky kódů ISO 639-3, některé z nich se mohou považovat za samostatné jazyky: dolnoněmecké, středoněmecké, hornoněmecké (spolu s alemánštinou), jidiš, lucemburština, pensylvánská němčina.

Nejdelší slovo

Telekommunikationskundenschutzverordnung

nařízení ochrany zákazníků telekomunikací

Nachrichtenübermittlungsbeschleunigungssystem

akcelerační systém transferu zpráv

Zajímavé slovo nebo věta

Angstschweiß

studený pot

8 souhlásek za sebou

Batterieeier

bateriové vejce (vejce od slepic z bateriových klecí)

5 samohlásek za sebou

Milieueinflüsse

vlivy prostředí

5 samohlásek za sebou

Úvod

Němčina je oficiálním jazykem v 7 zemích EU a považuje se za nejrozšířenější jazyk Unie. Nemá však status mezinárodního jazyka, jakým je angličtina, francouzština, španělština nebo portugalština. Naproti tomu, že Němci ve velkém emigrovali i na jiné kontinenty, šlo spíše o individuální akce bez vojenské nebo kulturní podpory nějakého impéria. Jejich domovem se stala Amerika, Jižní Afrika a Oceánie, kde se asimilovali a časem ztratili i svůj jazyk. Světové války, které se odehrály ve 20. století, jsou dalším důvodem, proč se němčina nestala mezinárodním jazykem – státy jako USA nebo Brazílie přestaly na svém území podporovat německé školy a šíření německé kultury. Výjimku tvoří amišská komunita v USA, která ročně vykazuje nárůst o 5 % (!) a teoreticky by se na konci století mohla stát největší nábožensko-etnickou skupinou USA.

Historie

Stará vysoká němčina
~ 200 - 900

Souhláskové změny v hornoněmeckém nářečí
(bdg→ptk, th→d, v→b, k→ch, p→pf, t→ts/ss)
~ 870

Píseň o Hildebrandovi a texty Muspilli

Zdroj
Střední hornoněmecké nářečí
1138 - 1254

Štaufové: používání alemánštiny
Rozšíření na východ.
~ 1200 - 1400

Řád německých rytířů na Pobaltí. Raný jidiš.
Střední hornoněmčina s hebrejským písmem.
Raná nová hornoněmčina
~ 1300 - 1600

Hanza. Svaz německých obchodních měst.
1450

Vznik tiskárny (Gutenberg).
1522 - 1534

Překlad Bible (Luther)

Wikimedia Commons
Nová hornoněmčina
1700 - 1900

Masová emigrace do Ameriky
1800

Hornoněmecký dialekt (Hochdeutsch) se stává mluveným jazykem.
1852 - 1860

Slovník hornoněmeckého dialektu (bratři Grimmové)

Wikimedia Commons
1901

Standardizace
(2. pravopisná konference)
1996

Pravopisná reforma

Souhláskové změny v hornoněmeckém nářečí

	Století	Změna hlásky (hornoněmčina)	Původní hláska (angličtina)
d→t	2-4	gut	good
p→ff	4/5	Schiff	ship
t→ss	4/5	essen	eat
k→ch	4/5	machen	make
t→ts	5/6	Zehe	toe
p→pf	6/7	Apfel	apple
ß→b	7/8	geben	give
b→p	8/9	Rippe	rib
d→t	8/9	Tag	day
dg→ck	8/9	Brücke	bridge
þ→d	9/10	Dorn	thorn

Písemný systém a výslovnost

Němčina používá 26 písmen latinské abecedy, ale používá i přehlasované „a“, „o“ a „u“ (ä, ö, ü) a písmeno (ß), které se používá k zápisu neznělého „s“ po dlouhých samohláskách.

V německém pravopise se uplatňuje etymologický princip, který zdůrazňuje původ slov a ztrácí souvislost s výslovností, naproti tomu se dá výslovnost odhadnout na základě psané formy. Mezi speciální pravidla německého pravopisu patří zápis sch /ʃ/ (Schale „miska“), st /ʃt/ (Stoff „látka“), sp /ʃp/ (Spaß „zábava“) a dvojhlásek ei /a͡ɪ/ (Ei „vajíčka“) a eu /ɔʏ̯/ (Heu „seno“).

Následující dětská píseň dobře ilustruje hláskový systém němčiny: https://www.youtube.com/watch?v=B9ylfF-sYf4

Tři Číňané s kontrabasem si sedli na ulici a povídali si. Vtom k nim přijdou policajti: Co je toto? – Tři Číňané s kontrabasem.

Píseň se opakuje několikrát, přičemž se pokaždé používá jiná samohláska nebo dvojhláska, např. „a“: Dra Chanasan mat dam Kantrabass ..., „ö“: Drö Chönösön möt döm Köntröböss ... nebo „au“: Drau Chaunausen maut daum Kauntraubauss ....

Gramatika

Němčina rozlišuje 4 pády a 3 gramatické rody. Shoda se uplatňuje mezi členy, přídavnými a podstatnými jmény. Skloňování přídavných jmen ovlivňuje určitost, resp. neurčitost podstatného jména. Podstatná jména se téměř vůbec neskloňují, skloňuje se jen člen. Speciální vlastností němčiny je používání přehlásky, tzv. umlaut pro skloňování, proto hodně podstatných jmen tvoří plurál změnou přízvučné samohlásky: a/o/u → ä/ö/ü.

podstatné jméno s určitým členem:

	Mužský rod ten šedý vlk / ti šedí vlci	Ženský rod ta malá myška / ty malé myšky	Střední rod ten rychlý kůň / ti rychlí koně
Nominativ	der graue Wolf die grauen Wölfe	die kleine Maus die kleinen Mäuse	das schnelle Pferd die schnellen Pferde
Genitiv	des grauen Wolf(e)s der grauen Wölfe	der kleinen Maus der kleinen Mäuse	des schnellen Pferd(e)s der schnellen Pferde
Dativ	dem grauen Wolf den grauen Wölfen	der kleinen Maus den kleinen Mäusen	dem schnellen Pferd den schnellen Pferden
Akuzativ	den grauen Wolf die grauen Wölfe	die kleine Maus die kleinen Mäuse	das schnelle Pferd die schnellen Pferde

podstatné jméno s neurčitým členem:

	Mužský rod nějaký šedý vlk / nějací šedí vlci	Ženský rod nějaká malá myška / nějaké malé myšky	Střední rod nějaký rychlý kůň / nějací rychlí koně
Nominativ	ein grauer Wolf grauen Wölfe	eine kleine Maus kleine Mäuse	ein scnnelles Pferd schnelle Pferde
Genitiv	eines grauen Wolf(e)s grauer Wölfe	einer kleinen Maus kleiner Mäuse	eines schnellen Pferd(e)s schneller Pferde
Dativ	einem grauen Wolf grauen Wölfen	einer kleinen Maus kleinen Mäusen	einem schnellen Pferd schnellen Pferden
Akuzativ	einen grauen Wolf graue Wölfe	eine kleine Maus kleine Mäuse	ein schnelles Pferd schnelle Pferde

Slovesa se ohýbají podle gramatické kategorie osoby a čísla a shodují se s podmětem. Při časování sloves dochází k ohýbání koncovek a u většiny tzv. silných sloves i ke změně vnitřní samohlásky. Přehlásky se vyskytují ve 2. a 3. osobě jednotného čísla, jakož i v konjunktivu minulého času.

schlafen (spát)	Singulár	Plurál
1. osoba	Ich schlafe (spím) Ich schlief (spal jsem)	Wir schlafen (spíme) Wir schliefen (spali jsme)
2. osoba	Du schläfst (spíš) Du schliefst (spal jsi)	Ihr schlaft (spíte) Ihr schlieft (spal(a) jste)
3. osoba	Er/sie/es schläft (on/ona/ono spí) Er/sie/es schlief (on/ona/ono spalo)	Sie schlafen (spí) Sie schliefen (spali)

Tvorba slov a slovní zásoba

Němčina má velmi bohatou slovní zásobu. Díky dlouhé literární tradici obsahuje synonyma z různých období a dialektů a je bohatá i díky tomu, že slova se tvoří nejčastěji skládáním (Apfelsaft). V angličtině jsou ekvivalenty víceslovní spojení typu (apple juice) a předložková spojení, která následují po podstatných jménech, např. (jus de pomme). Německá verze Wikipedie je druhá největší na světě, což je překvapující vzhledem k počtu lidí mluvících německy.

Dalším důvodem bohatosti slovní zásoby je i silná německá byrokracie, která vyžaduje pojmenovat předměty od Postwertzeichen (Briefmarke – razítka) až po Personenkraftwagen/PKW (Auto – auto).

Pokud žádáme o řidičský průkaz, zamítnutí „ne“ by v němčině znělo: Ihr Antrag auf Einleitung eines Verfahrens zur Erteilung der Erlaubnis zum Führen eines Kraftfahrzeugs auf öffentlichen Straßen wurde abgelehnt. (Vaše žádost o zahájení procesu získání povolení řídit motorové vozidlo na veřejných místech byla zamítnuta).

Nářečí

V Německu se vyskytuje množství dialektů, což souvisí s historickou rozdrobeností německého území v minulosti, kdy suverénní německé státečky byly jen velmi volně spojeny prostřednictvím úřadu voleného císaře. Nejznámější nářeční hranice vede přímo přes Frankfurt a rozděluje území Německa na severní (výskyt souhlásek b/d/t) a jižní (výskyt souhlásek p/t/k). Rozdíly v dialektech nejsou jen ve výslovnosti, ale i ve slovní zásobě, např. „rohlíky“ se na severu země nazývají Brötchen a na jihu Wecken nebo Semmel, v Bavorsku se setkáme s názvem Weckerl a Semmerl a ve Švýcarsku Weggli nebo Semmeli. Další severní varianty jsou Schrippe (Berlín), Luffe (Braunschweig) a dánský ekvivalent Rundstück (dánsky: rundstykke).

Dolnoněmecká

Dolnosaské
1. Schleswigisch
2. Holsteinisch
3. Nordniedersächsisch
4. Groninger Platt
5. Nordniedersächsische Dialekte in den Niederlanden
6. Westfälisch
7. Ostfälisch
Východní dolnosaské
1. Mecklenburgisch-Vorpommersch
2. Nordmärkisch
3. Mittelmärkisch

Středoněmecká

Západní středoněmecká
1. Ripuarisch
2. Moselfränkisch
3. Letzeburgisch
4. Hessisch
5. Pfälzisch
6. Lothringisch (Fränkisch)
Východní středoněmecká
1. Thüringisch
2. Sächsisch
3. Berliner Dialekt
4. Lausitzisch-Schlesisch

Hornoněmecká

Severní hornoněmecká
1. Ostfränkisch
2. Südfränkisch
Západní hornoněmecká
1. Schwäbisch
2. Niederalemannisch
3. Elsässisch
4. Hochalemannisch
5. Höchstalemannisch
Východní hornoněmecká
1. Nordbairisch
2. Mittelbairisch
3. Südbairisch

Odkazy

Mnohojazyčné stránky pro studium němčiny: http://deutsch.info

Lingvopedie

Němčina

Počet rodilých mluvčích

Oficiální jazyk v

Menšinový jazyk v

Jazyk diaspory

Nejdelší slovo

Zajímavé slovo nebo věta

Úvod

Historie

Stará vysoká němčina

~ 200 - 900

~ 870

Střední hornoněmecké nářečí

1138 - 1254

~ 1200 - 1400

Raná nová hornoněmčina

~ 1300 - 1600

1450

1522 - 1534

Nová hornoněmčina

1700 - 1900

1800

1852 - 1860

1901

1996