Portugalština
Língua portuguesa
Língua portuguesa
přibližně 220 milionů
Brazílie (185 milionů), Portugalsko/Azory/Madeira (11 milionů), Angola (60 000), Mosambik (30 000), Kapverdy (25 000), Východní Timor, Rovníková Guinea, Guinea-Bissau, Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova, Macao, EU
Paraguay (750 000), Jižní Afrika (617 000), Uruguay (28 000), Goa (250 000)
Francie (750 000), Spojené státy americké (365 000), Kanada, Švýcarsko, Belgie, Německo (každá země přibližně 80 000), Lucembursko (50 000), Venezuela
Rozmach silné námořní říše podnítil rozšíření portugalštiny z Pyrenejského poloostrova. Portugalci na svoje námořní cesty využívali obrovské plachetnice nazývané naus). Během plaveb na Dálný východ si zakládali obchodní města na pobřeží Afriky, Indie (Goa), Číny (Macao) a na strategicky důležitých námořních trasách (Kapverdy, Východní Timor). Avšak 90 % námořníků obvykle během plavby zahynula, proto nedocházelo k přesunu populace. V bližším sousedství Portugalci osídlili Azory a Madeiru, na kterých v současnosti existují vlastní dialekty portugalštiny, a tyto ostrovy představovaly předsunutou základnu pro další expanzi. Za největší úlovek Portugalska se považuje získání Brazílie, která se stala ohniskem míšení indiánských, portugalských a (díky rozmáhajícímu se obchodu s otroky) i afrických genů. Žel, rozšíření portugalštiny, evropské nemoci a přístup otrokářů způsobily zánik tisíců indiánských jazyků. Pouze jediný z jazyků opravdu konkuroval portugalštině – pidžin Lingua Geral založený na tupijsko-guaraníjských jazycích, který se používal několik století v oblasti Amazonie. V současnosti většina portugalsky mluvících lidí žije v Brazílii. A právě v této zemi, kde kdysi královský dekret zakázal používání tiskařských strojů, dnes telenovela jako žánr multimédií s vysokou produkcí nasměrovala kulturní vliv opačným směrem, a to z bývalé kolonie do Portugalska.
Migrační období
Vliv Vizigótů
Vliv Maurů
Vliv Arabů
Nezávislé Portugalsko
Jazyk lyriky
Konec období rekonquisty
Vznik první portugalské univerzity
Madeira
Azorské ostrovy
Kalkata, Indie
Cabralův objev: Brazílie
Goa (Indie)
Macao (Čína)
Sjednocení se Španělskem
Reformační období Pombalina
Invaze Napoleona, přesun královského dvora do Brazílie
Nezávislost Brazílie
Dekolonizační války v Africe; Odchod milionů Portugalců
Mapa zobrazující chronologický vývin jazyka na jihovýchodě Evropy.
Zdroj: Wikimedia Commons
Portugalština, podobně jako ostatní románské jazyky, zaznamenala během svého vývoje několik systematických hláskových změn. Lexikálně je sice nejblíže ke španělštině, ale svými samohláskami se více přibližuje k italštině a katalánštině, jelikož si zachovala původní latinské samohlásky, nahrazené ve španělštině a francouzštině dvojhláskami.
Portugalština používá písmena latinské abecedy a písmeno ç, které označuje přízvučné samohlásky, přičemž neslouží jen na označení přízvuku, ale má i fonetickou platnost.
Portugalský pravopis je poměrně pravidelný, ve většině případů se ze zapsaného slova dá určit výslovnost. Portugalština obsahuje mnoho samohlásek, obzvláště brazilská verze, která používá jambicko-sylabický rytmus až do takové míry, že v mluvené řeči se vkládají do souhláskových skupin dodatečné samohlásky, např. pi-si-co-lo-gi-a namísto psicologia (psychologie). Na druhé straně v Portugalsku se samohlásky vyslovují redukovaně do takové míry, že pro Brazilce je výsledná podoba slova jen nesrozumitelný shluk souhlásek, např. Frnandpssoa namísto Fer-nan-do Pe-sso-a (slavný básník). Rytmická brazilská portugalština stála u zrodu živé taneční kultury, zatímco melancholický portugalský hudební styl fado vyvolává spíše pláč než náladu tancovat.
Mužský rod | Ženský rod | |
---|---|---|
černý kůň | kulatý stůl | |
Singulár | o cavalo preto | a mesa redonda |
Plurál | os cavalos pretos | as mesas redondas |
V portugalštině se rozlišují 3 pravidelné typy časování (-ar, -er, -ir), např. falar (vyprávět), comer (jíst) a dormir (spát). V portugalštině je množství nepravidelných sloves a slovesných skupin. Při časování dochází často ke změně samohlásek při posunutí přízvuku z kořene na konec slova. K alternaci dochází i mezi tzv. tmavými (a/o) a světlými (e/i) samohláskovými zakončeními.
Přízvuk na kořeni slova | Přízvuk na konci slova | |
---|---|---|
dormir
spát
|
durmo
spím
|
dormimos
spíme
|
Tmavé samohláskové zakončení | Světlé samohláskové zakončení | |
---|---|---|
consentir
souhlasit
|
consinto
souhlasím
|
consente
on/ona souhlasí
|
comer
jíst
|
Singulár | Plurál | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. osoba | 2. osoba | 3. osoba | 1. osoba | 2. osoba | 3. osoba | |
Indikativ | ||||||
Přítomný čas | como | comes | come | comemos | comeis | comem |
Imperfektum | comia | comias | comia | comíamos | comíeis | comiam |
Minulý čas | comi | comeste | comeu | comemos | comestes | comeram |
Předminulý čas | comera | comeras | comera | comêramos | comêreis | comeram |
Budoucí čas | comerei | comerás | comerá | comeremos | comereis | comerão |
Konjunktiv | ||||||
Přítomný čas | coma | comas | coma | comamos | comais | comam |
Imperfektum | comesse | comesses | comesse | comêssemos | comêsseis | comessem |
Budoucí čas | comer | comeres | comer | comermos | comerdes | comerem |
- | ||||||
Kondicionál | comeria | comerias | comeria | comeríamos | comeríeis | comeriam |
Imperativ | come | (coma) | (comamos) | comei | (comam) | |
Osobní infinitiv | comer | comeres | comer | comermos | comerdes | comerem |
K vyjádření složených časů portugalština používá pomocné sloveso ter (mít). Příklady jsou uvedeny v 1. osobě jednotného čísla:
Indikativ | Konjunktiv | |
---|---|---|
Složené préteritum perfekta | tenho comido | tenha comido |
Složený předminulý čas | tinha comido | tivesse comido |
Předbudoucí čas | terei comido | tiver comido |
Složený podmiňovací způsob | teria comido | - |
V portugalštině se slova netvoří kompozicí (skládáním), při tvorbě nových slov se používají prefixy typu hiper- „hyper“ a sufixy jako -ização „-izace“. Kořeny slov se nespojují. Nejdelšími slovy portugalštiny jsou proto vědecké termíny (z oblasti chemie, medicíny a sociologie), které jsou řeckého a latinského původu.
Portugalské lexikum obsahuje množství slov arabského původu, která pocházejí z období islámské nadvlády a reconquisty. Slova arabského původu obsahují na začátku slova arabský člen „al-“.
Při setkání s brazilskou přírodou Portugalci (doslova) nenacházeli slova a tak desítky tisíc názvů zvířat, rostlin a geografických objektů byly převzaty z indiánských jazyků: převážně z jazyka Tupí a jeho jezuity uhlazené verze Lingua Geral.
Jídlo a náboženství otroků z Angoly se stalo nedílnou součástí brazilské duše, např. feijoada (dušená fazole) a exu (druh démona).
Portugalština má dvě standardizované podoby, které se vyučují, a těmi je evropská (lusitánská) a brazilská portugalština. Rozdíl mezi těmito podobami je srovnatelný s pravopisnými a lexikálními rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou, avšak obě portugalské varianty se navíc liší i v některých gramatických vazbách. Nářečí portugalštiny jsou velmi různorodá ve výslovnosti a ve slovní zásobě. V Portugalsku a na jeho ostrovech existuje 10 hlavních nářečních oblastí. Ve Španělsku je z portugalských nářečí nejvýznamnější galicijské, které se z politických důvodů považuje za samostatný jazyk a v Galicii je vedle španělštiny úředním jazykem. Brazilské dialekty obsahují mnoho prvků indiánských a afrických jazyků, jakož i jazyků evropských imigrantů. Portugalské dialekty se zachovaly ve všech oblastech bývalého koloniálního impéria. Současné obrození portugalštiny v Angole a Mosambiku je podporováno silnými normalizačními tendencemi, což nepříznivě ovlivňuje dialekty. Nakonec, stále existují i portugalské kreolské jazyky (ne dialekty), které se vyvinuly z portugalských obchodních pidžinů. Jde o Kabuverdiano, který se používá na Kapverdských ostrovech, dále o Forro, který najdeme v Demokratické republice Svatého Tomáše a Princova ostrova a o Papiamento, který se používá na karibských ostrovech Aruba, Bonaire a Curaçao.
Mapa nářečí kontinentálního Portugalska s jinými románskými jazyky
Zdroj: Wikimedia Commons