Španělština
Español
Español
přibližně 450 milionů
Mexiko (110 milionů), Kolumbie (47 milionů), Španělsko (46 milionů), Argentina (40 milionů), Peru (28 milionů), Venezuela (27 milionů), Chile (17 milionů), Guatemala, Ekvádor, Kuba, Dominikánská republika , Bolívie, Honduras, Paraguay, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Portoriko, Panama, Uruguay, Západní Sahara, EU
USA, Belize, Andorra, Gibraltar, Izrael
Spojené státy americké, Kanada, Austrálie, Spojené království, Francie, Švýcarsko, Německo, Brazílie, Maroko, Izrael, Itálie, Alžírsko
Španělština (español), též nazývaná kastilština (castellano), je románský jazyk, který vznikl v Kastilii (historický region Španělska). Podobně jako jiné románské jazyky, i španělština se vyvinula z mluvené latiny v období po příchodu Římanů na Pyrenejský poloostrov v r. 218 př. n. l. Kolonizace Ameriky, která začala v 16. století, způsobila šíření španělštiny na většině amerického kontinentu. Potom, co v 18. století získaly americké státy nezávislost, v nových zemích začal proces sjednocování jazyků.
Přibližně 450 milionů lidí používá španělštinu jako svůj rodný jazyk. Španělština je druhý nejrozšířenější jazyk na světě (po mandarínské čínštině). 60 milionů lidí používá španělštinu jako druhý jazyk a 20 milionů lidí ji studuje jako cizí jazyk. Je to třetí nejpoužívanější jazyk na Internetu (182 milionů uživatelů). Španělština je jedním ze šesti oficiálních jazyků OSN a používá se také jako oficiální jazyk Evropské unie, Mercosuru (obchodní sdružení států jihoamerických zemí), organizace FIFA a jiných mezinárodních organizací.
Romanizace Iberského (Pyrenejského) poloostrova, vliv latiny na jazyky, které se tehdy používaly
Období migrace – vliv Vizigótů
Invaze Maurů – vliv Arabů
Alfons X. Moudrý – rozšíření kastilštiny (založení Toledské překladatelské školy)
Jazyk lyriků
Vydání učebnice Grammatica od Antonia de Nebriju, který se v ní jako první zaměřil na strukturu západoevropského jazyka jiného než latiny
První univerzita ve Španělsku (Univerzita v Palencii)
poznačená řadou fonologických a gramatických změn, na jejichž základě se stará španělština transformovala na moderní španělštinu
Objevy, jazyk obchodu a misionářů, rozšíření jazyka do celého španělského koloniálního impéria (vliv indiánských jazyků)
Vývoj jazyka na Iberském poloostrově
Zdroj: Wikimedia Commons
Podobně jako v jiných románských jazycích, ve španělštině proběhlo během jejího vývoje několik systematických hláskových změn. V jazyce se začaly používat dvojhlásky, původní souhláskové skupiny „pl-“, „cl-“ a „fl-“ se změnily na palatálu /ʎ/, která se zapisuje jako „ll“ a podobá se výslovnosti měkkého ľ ve slovenštině (ale neplatí to pro všechny varianty španělštiny), např.: plorare → llorar
Španělština používá latinku s jedním přidaným písmenem ñ, které reprezentuje palatální nosovku. Samohlásky mohou být krátké i dlouhé.
V abecedě se nachází i 5 spřežek (seskupení dvou písmen reprezentující jednu hlásku): ch, ll, rr, gu a qu.
Ve španělštině se oznamovací způsob (indikativ) značně liší od konjunktivu (nemá ekvivalent v češtině). Oznamovací způsob vyjadřuje skutečný nebo zdánlivě skutečný děj, konjunktiv se používá k vyjádření pochybností o hypotetických situacích.
Mužský rod | Ženský rod | |
---|---|---|
černá kočka | kulatý stůl | |
Singulár | el gato negro | la mesa redonda |
Plurál | los gatos negros | las mesas redondas |
Španělština rozeznává 3 typy pravidelných sloves (zakončených na „-ar“, „-er“ a „-ir“), např. hablar (vyprávět), comer (jíst) a dormir (spát). Kromě pravidelných sloves se v jazyce nachází mnoho nepravidelných sloves nebo skupin sloves. V částečně nepravidelných slovesech někdy dochází ke změně přízvučné hlásky v kořeni a přízvučné hlásky v zakončení slova.
Posun přízvučné hlásky v kořenu slova | Posun přízvučné hlásky v koncovce | |
---|---|---|
querer
chtít/milovat |
quiero
chci/miluji |
queremos
chceme/milujeme |
dormir
spát |
duermo
spím |
dormimos
spíme |
Singulár | Plurál | |||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. osoba | 2. osoba | 3. osoba | 1. osoba | 2. osoba | 3. osoba | |
Indikativ | ||||||
Přítomný čas | como | comes | come | comemos | coméis | comen |
Imperfektum | comía | comías | comía | comíamos | comíais | comían |
Minulý čas | comi | comiste | comió | comimos | comisteis | comieron |
Budoucí čas | comeré | comerás | comerá | comeremos | comeréis | comerán |
Konjunktiv | ||||||
Přítomný čas | coma | comas | coma | comamos | comáis | coman |
Imperfektum | comiera / comiese | comieras / comieses | comiera / comiese | comiéramos / comiésemos | comierais / comieseis | comieran / comiesen |
Budoucí čas | comiere | comieres | comiere | comiéremos | comieres | comieren |
- | ||||||
Kondicionál | comería | comerías | comería | comeríamos | comeríais | comerían |
Imperativ | come | coma | comamos | comed | coman |
Následující složené tvary se tvoří pomocným slovesem haber. Příklady jsou uvedeny v 1. osobě jednotného čísla:
Indikativ | Konjunktiv | |
---|---|---|
Složené préteritum perfekta | he comido | haya comido |
Složený předminulý čas | había comido | hubiera comido/hubiese comido |
Předbudoucí čas | habré comido | hubiere comido |
Složený podmiňovací způsob | habría comido | - |
Přibližně 60 % slovní zásoby španělštiny tvoří slova původem z latiny, přibližně 10 % z němčiny, 10 % z gótštiny (vymřelý východogermánský jazyk), 10 % z arabštiny a 10 % z jiných jazyků, např. z germánských jazyků, baskičtiny, iberštiny, katalánštiny, mayštiny, jazyka nahuatl, kečuánštiny, ajmarštiny a jiných).
Španělštinu značně ovlivnila invaze muslimů na Pyrenejský poloostrov v letech 711 až 1492. Slova arabského původu se dají často rozeznat podle začátečního „al-“ (arabský určitý člen).
Španělé na svých dobyvatelských cestách zjistili, že slova vlastního jazyka jim nestačí na pojmenování součástí odlišné americké přírody a proto názvy tisíců zvířat, rostlin a míst přebrali z indiánských jazyků. Některé z těchto slov se používají pouze na určitých územích španělsky mluvícího světa, jiné se staly mezinárodně známé, např. čokoláda, tequila nebo puma).
Slova z jazyka nahuatl se v současnosti používají především v Mexiku a Střední Americe. Tato slova pojmenovávají převážně zvířata, rostliny, ovoce, zeleninu, jídla, nápoje a domácí potřeby.
Mnohé z těchto slov jsou zakončeny příponou „-tl“. Tato přípona se ve španělštině zredukovala na zakončení „-te“, např. axolotl (americký druh mloka) = ajolote.
Regionální varianty španělštiny se navzájem odlišují ve výslovnosti a slovní zásobě. Největší rozdíly jde pozorovat mezi evropskou španělštinou a latinskoamerickou španělštinou, ale odlišnosti se vyskytují i v rámci Španělska a v Hispanoamerice (region amerických zemí mluvících španělsky).