Přeskočit menu

Slovinština

Slovenski jezik

Počet rodilých mluvčích

2,4 milionů

Oficiální jazyk v

Slovinsko, EU

Menšinový jazyk v

Rakousko, Itálie, Maďarsko

Jazyk diaspory

Argentina, USA, Austrálie

Abeceda
25 písmena
Gramatické pády
6
Kód jazyka
sl, slv
Typologická klasifikace jazyka
flektivní , vynechávání zájmen , SVO
Jazyková rodina
Indoevropský, slovanský, jihoslovanský
Počet nářečí
Přibližně 50

Nejdelší slovo

dialekticko-materialistický

Zajímavé slovo nebo věta

dva z nás
zvoleno za nejvtipnější slovinské slovo

Historie

Předchůdci moderních Slovinců byli Slované, kteří osidlovali oblast Východních Alp, tedy území dnešního Slovinska, jižního Maďarska, jižního Rakouska a severovýchodní Itálie. Osídlování začalo přibližně v 6. století n. l. První písemné památky slovinštiny pocházejí z 10. století. Jde o nejstarší texty napsané v slovanském jazyce s použitím latinky. Prvních 50 knih ve slovinštině napsali v 16. století protestantští reformátoři. Patří mezi ně i první gramatika slovinštiny z roku 1550 a první slovinský překlad Bible. Základ moderního spisovného jazyka tvoří vícero slovinských dialektů a tradice psané slovinštiny započata před mnoha stoletími.

Frisinské památky z 10. století.

Nářečí

Na relativně malém území Slovinska se používá velké množství dialektů (7 skupin, celkem 46 nářečí), což znamená, že slovinština má nejvíce dialektů ze všech slovanských jazyků. Je to zapříčiněno více okolnostmi: území Slovinska bylo osídlováno z více směrů. Na území se míchaly 4 jazykové skupiny (germánská, ugrofinská, románská a slovanská), které se navzájem ovlivňovaly. Geografický ráz krajiny s alpskými údolími a rozsáhlými lesy bránili kontaktu mezi lidmi. Všechny tyto souvislosti přispěly ke vzniku bohatého jazykového dědictví s mnohými místními specifiky v oblasti slovní zásoby a gramatiky, jednotlivá nářečí mohou být těžko srozumitelná mluvčím z jiného regionu.

  • Gorenjska narečna skupina
  • Dolenjska narečna skupina
  • Štajerska narečna skupina
  • Panonska narečna skupina
  • Koroška narečna skupina
  • Primorska narečna skupina
  • Rovtarska narečna skupina
  1. šavrinsko narečje
  2. čiško narečje
  3. kostelsko narečje
  4. mešani kočevski govori
  5. severnobelokranjsko narečje
  6. južnobelokranjsko narečje

Písemný systém a výslovnost

  • a
  • b
  • c
  • č
  • d
  • e
  • f
  • g
  • h
  • i
  • j
  • k
  • l
  • m
  • n
  • o
  • p
  • r
  • s
  • š
  • t
  • u
  • v
  • z
  • ž

Slovinský pravopis je založen převážně na etymologickém, ale částečně i na fonetickém principu. Písmena neodpovídají vždy týmž hláskám, např. písmeno „l“ na konci slova, pokud se před ním nachází samohláska, se čte jako obojretné [w]: bil [biw], stejně i písmeno „v“, za kterým následuje souhláska, se vyslovuje jako [w]: stavba [stawba] nebo vhod [whod]. Slovinština používá 29 hlásek, které se zapisují 25 písmeny latinské abecedy včetně tří písmen s diakritikou, a to „č“, „š“ a „ž“.

Přízvuk může být ve slovinštině na kterékoliv slabice slova a má význam rozlišující funkci.

Gramatika

U podstatných a přídavných jmen musíme rozlišovat 54 různých tvarů vzoru (6 pádů, 3 rody a 3 čísla). U sloves rozlišujeme kategorii osoby (1., 2. a 3.), času (přítomný čas, budoucí čas, perfektum, předminulý čas) a čísla (jednotné, množné, duál). Slovinština má hodně nepravidelných sloves, které není jednoduché identifikovat. Pro cizince, ale často dokonce i pro rodilé mluvčí je náročné správně umístit přízvuk, ale i vytvořit tvary genitivu nebo duálu.

Duál je gramatické číslo používané vedle jednotného a množného čísla. Ve slovinštině se podstatná jména pojmenovávající dvou lidí, dva předměty nebo dva jevy skloňují v duálu, které je odlišný od jednotného i množného čísla. Duál se nevyskytuje jen u podstatných jmen, ale i u přídavných jmen a zájmen, jakož i u sloves.

jít (iti)

Singulár Duál Plurál
1. osoba grem greva gremo
2. osoba greš gresta greste
3. osoba gre gresta gredo

manžel (mož)

Singulár Duál Plurál
Nominativ mož moža možje
Genitiv moža mož mož
Dativ možu možema možem
Akuzativ moža moža može
Lokál pri možu pri možeh pri možeh
Instrumentál z možem z možema z možmi

dívka (deklica)

Singulár Duál Plurál
Nominativ deklica deklici deklice
Genitiv deklice deklic deklic
Dativ deklici deklicama deklicam
Akuzativ deklico deklici deklice
Lokál pri deklici pri deklicah pri deklicah
Instrumentál z deklico z deklicama z deklicami

Tvorba slov a slovní zásoba

Slovinský jazyk patří do skupiny slovanských jazyků. Zachoval si některé archaické rysy praslovanštiny, které v ostatních slovanských jazycích zanikly.

Jedním z nejvýraznějších archaických rysů je přítomnost duálu, který se používá jen ve slovinštině a v lužickosrbských jazycích v Německu. V ostatních slovanských jazycích je možné najít jen pozůstatky duálu.

Dalším archaickým rysem slovinštiny je velmi pravidelný systém zájmen. Takovéto pravidelné skloňování zájmen se vyskytuje jen v pár jazycích.

Tázací (K) Ukazovací (T) Neurčité (VS) Vymezovací (N)
kaj
co
to
tamto
vse
všechno
nič
nic
kdo
kdo
ta, tisti
toto
vsak
každý
nihče
nikdo
kakšen
jaký
takšen
takový
vsakršen
každý
nikakršen
ne
kje
kde
tam
tam
vsepovsod
všude
nikjer
nikde
kdaj
kdy
takrat / tedaj
potom
vedno / vsakokrat
vždy
nikoli
nikdy
kako
jak
tako
proto
vsekakor
určitě
nikakor
v žádném případě
koliko
kolik
toliko
tolik
- nekoliko
několik

Nejčastějším způsobem tvorby nových slov ve slovinštině je odvozování. Ve srovnání s jinými jazyky se ve slovní zásobě slovinštiny vyskytuje jen málo převzatých slov. Vzácně se vyskytující mezinárodní slova se často přizpůsobují domácímu pravopisu, např. slovo „euro“ má zdomácněný tvar evro.

V mnoha jazycích se kompaktní disk nazývá CD (z ang. compact disc). Ve slovinštině zdomácněl tvar zgoščenka (někdy se používá i tvar „CD“), „počítač“ je računalnik, „smartphone“ je dlančnik apod.

Tématická slova

Vtipná nebo zvláštní přísloví a slovní spojení

Jazykolamy

Nahoru