Maďarština
Magyar nyelv
Magyar nyelv
přibližně 15 milionů
Maďarsko (téměř 10 mil. mluvčích), EU
Rumunsko (2 mil.), Slovensko (1 mil.), Ukrajina (250 000), Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko (celkem přibližně 700 000) a Rakousko (50 000), regionální jazyk na Slovensku, v Srbsku a ve Slovinsku.
USA, Kanada, Izrael, Německo, Francie, Spojené království, Brazílie, Rusko, Austrálie, Argentina, Čile
Pořadí jména a příjmení, adresy a data je jiné než v ostatních evropských jazycích:
Maďarský jazyk má několikatisíciletou historii sahající do Asie. Původ jazyka není přesně znám, nejčastěji se maďarština řadí k ugrofinským jazykům, ale existují i alternativní teorie. Přibližně před 3 000 lety se maďarština vyčlenila ze skupiny ugrofinských jazyků v blízkosti pohoří Ural, později na ni měly silný vliv turkické jazyky. Z prehistorického období maďarštiny neexistují žádné písemné doklady.
Vlastnosti aglutinačního jazyka a slovní zásoba, v níž se nacházejí slova jako kéz „ruka“, vér „krev“, ló „kůň“, hal „ryba“, víz „voda“ a další svědčí o podobnosti maďarštiny s finštinou (viz příbuzná slova v odkazu Ugrofinské jazyky). Při podrobnějším zkoumání staré slovní zásoby se zjistilo, že značná část slov pochází z turkických jazyků, např. gyümölcs „ovoce“, alma „jablko“, búza „pšenice“, sajt „sýr“, sör „pivo“, bor „víno“ nebo disznó „prase“.
Staré maďarské písmo rovás (runové písmo psané zprava doleva) nahradila v období vlády prvního uherského krále Štěpána I. (997 – 1038) latinka.
Zdroj: Wikimedia Commons
Maďarština obsahuje 14 latinských samohlásek, 25 souhlásek a 9 písmen s diakritikou (á, é, í, ó, ö, ő, ú, ü, ű).
Každá samohláska může být krátká nebo dlouhá (označená čárkou nad písmenem). Slovo kor znamená „věk“ a kór je „nemoc“!
Písmeno | Příklad |
---|---|
a | nagy (velký) |
á | lány (dívka) |
e | nem (ne) |
é | szép (krásný) |
i | kicsi (malý) |
í | ír (psát) |
o | mozi (film) |
ó | jó (dobrý) |
ö | jön (přijít) |
ő | főnök (šéf) |
u | kutya (pes) |
ú | úgy (takový) |
ü | ügy (záležitost, aféra) |
ű | sűrű (hustý) |
Každá souhláska má i dlouhý tvar, ale v dlouhém tvaru nemůže stát na začátku slova (např. ebben „v tomto“, szebb „hezčí“). Slovo megy = „jde“ – meggy „višeň“!
Písmeno | Příklad |
---|---|
p | szép (krásný) |
b | barát (kamarád) |
t | téma (téma) |
d | dél (poledne) |
ty | tyúk (slepice) |
gy | gyerek (dítě) |
k | kicsi (malý) |
g | hideg (chladný) |
f | fa (strom) |
v | van (je) |
sz | szép (krásný) |
z | az (ten (určitý člen)) |
s | és (a) |
zs | zsák (taška) |
h | hír (zprávy) |
c | cél (cíl) |
cs | csak (jen) |
dz | edz (tvrdnout) |
dzs | dzsessz (jazz) |
m | ma (dnes) |
n | nem (ne) |
ny | anya (matka) |
l | lány (dívka) |
r | ír (psát) |
j, ly | jön, lyuk (přijít, díra) |
Maďarská výslovnost je pravidelná a plynulá.
Maďarština má zvláštní strukturu, v níž se všechny gramatické a syntaktické funkce vyjadřují pomocí morfémů připojovaných ke kořeni slova (typický rys aglutinačních jazyků).
Slova aglutinačních jazyků vznikají připojováním jednoznačných, zřetelně oddělitelných přípon (morfémů), z nichž každá má svoji specifickou funkci. Tyto morfémy představují v indoevropských jazycích samostatná slova, např. jako předložky a přivlastňovací přídavná jména.
Tvar podstatného jména se vytváří následujícími způsoby: ke kořenu slova se přidává přípona pro množné číslo nebo přípona vyjadřující přivlastňovací vztah (ekvivalent slov můj, tvůj, jeho atd.), dále přípona označující vlastníka a pádové koncovky (viz barátoméban).
Níže uvádíme 18 pádových koncovek (přesný počet je diskutabilní):
Koncovka | Příklad | |
---|---|---|
Nominativ | /- | barát (kamarád) |
Akuzativ | -t/at/ot/et/öt | barátot (kamaráda) |
Dativ | -nak/nek | barátnak (kamarádovi) |
Instrumentál | -val/vel | baráttal (s kamarádem) |
Kauzál-finál | -ért | barátért (pro kamaráda) |
Translativ-faktiv | -vá/vé | baráttá ((obrátit se) na kamaráda) |
Inessiv | -ban/ben | barátban (v kamarádovi) |
Superessiv | -n/on/en/ön | baráton (na kamarádovi) |
Adessiv | -nál/nél | barátnál (u kamaráda) |
Sublativ | -ra/re | barátra (na kamaráda) |
Delativ | -ról/ről | barátról (o kamarádovi) |
Illativ | -ba/be | barátba (do kamaráda) |
Elativ | -ból/ből | barátból (z kamaráda) |
Allativ | -hoz/hez/höz | baráthoz (ke kamarádovi) |
Ablativ | -tól/től | baráttól (od kamaráda) |
Terminativ | -ig | barátig (na kamarádovi) |
Formativ | -ként | barátként (podobný kamarádovi) |
Essiv-formál | -ul/ül | barátul (jako kamarád) |
Podstatná jména mohou mít v maďarštině až 1 000 různých tvarů! V jazyce existují i postpozice (ekvivalent některých českých předložek, ale vyskytující se za slovem), např. előtt „před“, mögött „za“: a ház mögött „za domem“.
Lokativní pády (a postpozice) mohou vyjadřovat podobně jako ve finštině původ, místo a směr:
Odkud | Kde | Kam |
---|---|---|
házból
(přijít) z domu
|
házban
(být) v domě
|
házba
(jít) do domu
|
ház mögül
(přijít) spoza domu
|
ház mögött
(být) za domem
|
ház mögé
(jít) za dům
|
V maďarštině vznikají nová slova odvozováním. Sufix -ság/ség se využívá na tvorbu abstraktního pojmu, např. jóság (dobrota) a szépség (krása). Nová slovesa vznikají z podstatných jmen přidáním přípony -z nebo -l:
Skládání je v maďarštině nejproduktivnější způsob tvorby nových slov. Slovní zásoba maďarštiny obsahuje množství velmi dlouhých slov, např.:
Slovo tan („studie, teze“) představuje základ mnoha slov:
Rozsah změn významu je vidět na příkladu odvozených tvarů slovesa ad („dát“):
V maďarštině se nerozlišují gramatické rody. V jazyce se dokonce nepoužívají samostatná zájmena ona a on, je jen jedno společné zájmeno pro 3. osobu jednotného čísla, a to ő (používá se při zdůraznění). Je proto celkem reálné přečíst v maďarštině velkou část románu bez toho, aniž bychom zjistili pohlaví postav.
V rodinných vztazích hraje důležitou roli věk. V maďarštině se nevyskytuje pojmenování „sestra“, používají se jen výrazy „mladší sestra“ húg a „starší sestra“ nővér, které fungují v běžné komunikaci týkající se rodinných vztahů. To samé platí i pro pojmenování „bratr“, kdy musíme použít slova öcs „mladší bratr“ nebo bátya „starší bratr“ podle jeho relativního věku.
Části těla, které jsou párové, se vyjadřují v jednotném čísle.
Szép szeme van
krásné oko+(její/jeho) je
Ona/on má krásné oči.
Slovo fa má dva významy: „dřevo“ a „strom“, podobně jako slovo bőr označující „pokožku“ a zároveň „kůži“.