Maďarština

Magyar nyelv

Počet rodilých mluvčích

přibližně 15 milionů

Oficiální jazyk v

Maďarsko (téměř 10 mil. mluvčích), EU

Menšinový jazyk v

Rumunsko (2 mil.), Slovensko (1 mil.), Ukrajina (250 000), Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko (celkem přibližně 700 000) a Rakousko (50 000), regionální jazyk na Slovensku, v Srbsku a ve Slovinsku.

Jazyk diaspory

USA, Kanada, Izrael, Německo, Francie, Spojené království, Brazílie, Rusko, Austrálie, Argentina, Čile

Abeceda
44 (latinka + á é í ó ö ő ú ü ű)

Gramatické pády
18

Kód jazyka
hu, hun

Typologická klasifikace jazyka
aglutinační , skládání , samohlásková harmonie , vynechávání zájmen , volný slovosled, SVO /SOV

Jazyková rodina
ugrický jazyk, nejpoužívanější ugrofinský jazyk, který je součástí uralské jazykové rodiny

Počet nářečí
10

Nejdelší slovo

folyamatellenőrzésiügyosztályvezetőhelyettesképesítésvizsgálat

přezkoumání kvalifikace zástupce vedoucího oddělení pro řízení procesů

megszentségteleníthetetlenség

vlastnost, které se nedá upřít vážnost

Zajímavé slovo nebo věta

V maďarštině se používá mnoho hlásek „e“. Jazyková hra Esperente používá slova, která obsahují pouze samohlásky blízké hlásce „e“, např.

Egy remek rendszer, mellyel embereket, meg rengeteg elemet megkereshetsz.

Skvělý systém, který ti může pomoci najít lidi a mnoho jiných věcí. (=Internet)

Lelkesen egekbe menetel hegyekben.

Nadšeně leze na kopec.

Věta, která obsahuje jen samohlásku „o“:

Öt török öt görögöt dögönyöz örökös örömök között.

Pět Turků bije s neutuchající radostí pět Řeků.

Zajímavosti

Pořadí jména a příjmení, adresy a data je jiné než v ostatních evropských jazycích:

Příjmení + jméno:
Kovács Mária, Kiss Péter
Město, ulice, číslo:
Budapest, Gizella utca 3
Rok, měsíc, den:
2013.08.10.

Historie

Maďarský jazyk má několikatisíciletou historii sahající do Asie. Původ jazyka není přesně znám, nejčastěji se maďarština řadí k ugrofinským jazykům, ale existují i alternativní teorie. Přibližně před 3 000 lety se maďarština vyčlenila ze skupiny ugrofinských jazyků v blízkosti pohoří Ural, později na ni měly silný vliv turkické jazyky. Z prehistorického období maďarštiny neexistují žádné písemné doklady.

Vlastnosti aglutinačního jazyka a slovní zásoba, v níž se nacházejí slova jako kéz „ruka“, vér „krev“, ló „kůň“, hal „ryba“, víz „voda“ a další svědčí o podobnosti maďarštiny s finštinou (viz příbuzná slova v odkazu Ugrofinské jazyky). Při podrobnějším zkoumání staré slovní zásoby se zjistilo, že značná část slov pochází z turkických jazyků, např. gyümölcs „ovoce“, alma „jablko“, búza „pšenice“, sajt „sýr“, sör „pivo“, bor „víno“ nebo disznó „prase“.

Písemný systém a výslovnost

Staré maďarské písmo rovás (runové písmo psané zprava doleva) nahradila v období vlády prvního uherského krále Štěpána I. (997 – 1038) latinka.

Zdroj: Wikimedia Commons

Maďarština obsahuje 14 latinských samohlásek, 25 souhlásek a 9 písmen s diakritikou (á, é, í, ó, ö, ő, ú, ü, ű).

Každá samohláska může být krátká nebo dlouhá (označená čárkou nad písmenem). Slovo kor znamená „věk“ a kór je „nemoc“!

Písmeno	Příklad
a	nagy (velký)
á	lány (dívka)
e	nem (ne)
é	szép (krásný)
i	kicsi (malý)
í	ír (psát)
o	mozi (film)
ó	jó (dobrý)
ö	jön (přijít)
ő	főnök (šéf)
u	kutya (pes)
ú	úgy (takový)
ü	ügy (záležitost, aféra)
ű	sűrű (hustý)

Každá souhláska má i dlouhý tvar, ale v dlouhém tvaru nemůže stát na začátku slova (např. ebben „v tomto“, szebb „hezčí“). Slovo megy = „jde“ – meggy „višeň“!

Písmeno	Příklad
p	szép (krásný)
b	barát (kamarád)
t	téma (téma)
d	dél (poledne)
ty	tyúk (slepice)
gy	gyerek (dítě)
k	kicsi (malý)
g	hideg (chladný)
f	fa (strom)
v	van (je)
sz	szép (krásný)
z	az (ten (určitý člen))
s	és (a)
zs	zsák (taška)
h	hír (zprávy)
c	cél (cíl)
cs	csak (jen)
dz	edz (tvrdnout)
dzs	dzsessz (jazz)
m	ma (dnes)
n	nem (ne)
ny	anya (matka)
l	lány (dívka)
r	ír (psát)
j, ly	jön, lyuk (přijít, díra)

Maďarská výslovnost je pravidelná a plynulá.

Gramatika

Maďarština má zvláštní strukturu, v níž se všechny gramatické a syntaktické funkce vyjadřují pomocí morfémů připojovaných ke kořeni slova (typický rys aglutinačních jazyků).

Slova aglutinačních jazyků vznikají připojováním jednoznačných, zřetelně oddělitelných přípon (morfémů), z nichž každá má svoji specifickou funkci. Tyto morfémy představují v indoevropských jazycích samostatná slova, např. jako předložky a přivlastňovací přídavná jména.

Tvar podstatného jména se vytváří následujícími způsoby: ke kořenu slova se přidává přípona pro množné číslo nebo přípona vyjadřující přivlastňovací vztah (ekvivalent slov můj, tvůj, jeho atd.), dále přípona označující vlastníka a pádové koncovky (viz barátoméban).

Níže uvádíme 18 pádových koncovek (přesný počet je diskutabilní):

	Koncovka	Příklad
Nominativ	/-	barát (kamarád)
Akuzativ	-t/at/ot/et/öt	barátot (kamaráda)
Dativ	-nak/nek	barátnak (kamarádovi)
Instrumentál	-val/vel	baráttal (s kamarádem)
Kauzál-finál	-ért	barátért (pro kamaráda)
Translativ-faktiv	-vá/vé	baráttá ((obrátit se) na kamaráda)
Inessiv	-ban/ben	barátban (v kamarádovi)
Superessiv	-n/on/en/ön	baráton (na kamarádovi)
Adessiv	-nál/nél	barátnál (u kamaráda)
Sublativ	-ra/re	barátra (na kamaráda)
Delativ	-ról/ről	barátról (o kamarádovi)
Illativ	-ba/be	barátba (do kamaráda)
Elativ	-ból/ből	barátból (z kamaráda)
Allativ	-hoz/hez/höz	baráthoz (ke kamarádovi)
Ablativ	-tól/től	baráttól (od kamaráda)
Terminativ	-ig	barátig (na kamarádovi)
Formativ	-ként	barátként (podobný kamarádovi)
Essiv-formál	-ul/ül	barátul (jako kamarád)

Podstatná jména mohou mít v maďarštině až 1 000 různých tvarů! V jazyce existují i postpozice (ekvivalent některých českých předložek, ale vyskytující se za slovem), např. előtt „před“, mögött „za“: a ház mögött „za domem“.

Lokativní pády (a postpozice) mohou vyjadřovat podobně jako ve finštině původ, místo a směr:

Odkud	Kde	Kam
házból (přijít) z domu	házban (být) v domě	házba (jít) do domu
ház mögül (přijít) spoza domu	ház mögött (být) za domem	ház mögé (jít) za dům

Tvorba slov a slovní zásoba

V maďarštině vznikají nová slova odvozováním. Sufix -ság/ség se využívá na tvorbu abstraktního pojmu, např. jóság (dobrota) a szépség (krása). Nová slovesa vznikají z podstatných jmen přidáním přípony -z nebo -l:

számítógép (počítač) → számítógépez(ik) (pracovat / hrát na počítači)
Internet → internetez (využívat Internet)
blog → blogol (blogovat)

Skládání je v maďarštině nejproduktivnější způsob tvorby nových slov. Slovní zásoba maďarštiny obsahuje množství velmi dlouhých slov, např.:

állatkert
zvíře + zahrada „zoologická zahrada“
kávéfőző
káva + vařič „kávovar“

Slovo tan („studie, teze“) představuje základ mnoha slov:

tanár
učitel
tanít
učit
tanul
učit se
tanuló
žák, student
tanulékony
bystrý
tanulatlan
nevzdělaný
megtanulható
schopný učit se
tanulmány
studium
nyelvtan
studium jazyka (gramatika)
hangtan
studium zvukové stránky řeči (fonetika)
számtan
studium vlastností a vztahů čísel (aritmetika)
állattan
studium živočichů (zoologie)
növénytan
studium rostlin (botanika)
géptan
studium strojů (mechanika)
hittan
studium víry (náboženství)
tankönyv
studijní text, (učebnice)

Rozsah změn významu je vidět na příkladu odvozených tvarů slovesa ad („dát“):

átad
odevzdat
bead
ustoupit
belead (mindent)
vložit do toho (všechno)
elad
prodat
előad
prezentovat, předvádět, vystavovat
felad
vzdát se
hátraad
vrátit
hozzáad
přidat
idead
dát
kiad
publikovat
lead
dodat, odevzdat, doručit
odaad
podat
összead
shrnout
ráad
obléct
továbbad
projít (zkouškou)
túlad vmin
zbavit se něčeho

V maďarštině se nerozlišují gramatické rody. V jazyce se dokonce nepoužívají samostatná zájmena ona a on, je jen jedno společné zájmeno pro 3. osobu jednotného čísla, a to ő (používá se při zdůraznění). Je proto celkem reálné přečíst v maďarštině velkou část románu bez toho, aniž bychom zjistili pohlaví postav.

V rodinných vztazích hraje důležitou roli věk. V maďarštině se nevyskytuje pojmenování „sestra“, používají se jen výrazy „mladší sestra“ húg a „starší sestra“ nővér, které fungují v běžné komunikaci týkající se rodinných vztahů. To samé platí i pro pojmenování „bratr“, kdy musíme použít slova öcs „mladší bratr“ nebo bátya „starší bratr“ podle jeho relativního věku.

Části těla, které jsou párové, se vyjadřují v jednotném čísle.

Szép szeme van
krásné oko+(její/jeho) je
Ona/on má krásné oči.

Slovo fa má dva významy: „dřevo“ a „strom“, podobně jako slovo bőr označující „pokožku“ a zároveň „kůži“.

Lingvopedie