Přeskočit menu

Dánština

Dansk sprog

Počet rodilých mluvčích

přibližně 5,6 milionu

Oficiální jazyk v

Dánsko (5,5 milionu) včetně Faerských ostrovů (50 000), EU

Menšinový jazyk v

Zvláštní práva menšiny v Německu (~ 40 000) a Grónsku (~ 10 000)

Jazyk diaspory

USA, Kanada

Abeceda
29 písmena
Gramatické pády
0
Kód jazyka
da, dan
Typologická klasifikace jazyka
mírně flexivní , skládání , SVO
Jazyková rodina
indoevropský, severogermánský, východoskandinávský
Počet nářečí
přibližně 30, tři hlavní skupiny (ostrovní, jutské, bornholmské), též švédsko-dánská nářečí, která se používají na jihu Švédska (zejména v oblasti Skåne) v oblastech, které kdysi patřily Dánsku

Nejdelší slovo

problematika dekontextualizace
vzdělávání asistentů prodeje nemovitostí

Zajímavé slovo nebo věta

dialekt: „ostrov v řece“
výkřiky úzkosti
7 souhlásek za sebou
Ovce nedostanou ovce, dostanou jehňátka.

Písemný systém a výslovnost

Dánská abeceda obsahuje 29 písmen. Kromě písmen latinské abecedy se v dánštině vyskytuje i několik dalších písmen, a to „Æ/æ“, „Œ/ø“, „Å/å“. Písmeno „y“ vyjadřuje přehlasované „ü“ a písmena „q“, „w“ a „x“ se vyskytují pouze ve slovech cizího původu. Už písmena Æ a Œ jsou speciální (analogické písmenům Ä a Ö v jiných jazycích), ale „a s kroužkem“ (bolle-å) přímo ukazuje skandinávskou příslušnost dánštiny.

  • a
  • b
  • c
  • d
  • e
  • f
  • g
  • h
  • i
  • j
  • k
  • l
  • m
  • n
  • o
  • p
  • q
  • r
  • s
  • t
  • u
  • v
  • w
  • x
  • y
  • z
  • æ
  • ø
  • å

Není známo, kdy přesně se ze staré norštiny Vikingů vyčlenila dánština. Dánsko jako nejstarší evropská monarchie se pyšní nepřerušenou vládou 54 králů (v současnosti i královen), každý z nich mluvil více a více dánsky (ale někteří dolnoněmecky). Syn prvního oficiálního dánského krále jménem Gorm den Gamle (Starý Gorm), resp. jeho podřízený, si nápisem v runovém písmu uctil památku svých rodičů (i sebe) na známých kamenech v Jellingu před 1050 lety.

haraltr (Harald) * kunukR (král) * baþ (požádal) * kaurua (vyrýt) * kubl (do náhrobního kamene) * þausi * aft (po) * kurm faþur sin (Gormovi, otci jeho,) * auk aft (a po) * þąurui (Thyre,) * muþur (matce) * sina (jeho,) * sa (ten) haraltr (Harald,) * ias (který) * sąR (sám) * uan (dobyl) * tanmaurk ala (celé Dánsko) * auk nuruiak (a Norsko) * auk tani karþi kristną (a Dány učinil křesťany.)

V hláskovém systému dánštiny dominují samohlásky. Dánština má mnoho samohlásek, disponuje 15 krátkými samohláskami, 12 dlouhými samohláskami a 25 dvojhláskami, přičemž souhlásek je jen 17. Známým příkladem ilustrujícím dánštinu je následující věta æ ø i æ å, která v západních nářečích znamená „ostrov v řece“. V dánštině se souhlásky často nevyslovují a slouží pouze pro modifikaci tónu nebo délky samohlásky, např. němé „g“ ve slově kugle, tj. „glóbus“ ([ku:le]), příp. souhláska vytvářející dvojhlásku ve slově mig, tj. „mně/mě“ ([mai]). Nejspecifičtější hláska dánštiny je glotální ploziva jako v arabštině, avšak obvykle realizovaná chraplavou fonací. Tato glotální ploziva odpovídá tónovému akcentu ve švédštině. Má distinktivní funkci, tj. dokáže rozlišit význam slova, např. hun ([hun], „ona“) a hund ([hun'], „pes“). V písmu se glotální ploziva nezachycuje, proto je velmi těžké naučit se ji používat a může být použitá jako bezpečný test na odhalení cizinců, pro které dánština není rodným jazykem. Další speciální vlastností dánštiny je vdechované „ano“, které se vyslovuje již během nádechu: ja. V konverzaci funguje jako výplněk, který vyjadřuje pozornost, sympatii nebo souhlas s mluvčím. Většinou ho používají ženy, některé dokáží vytvořit během nádechu i krátkou větu.

Gramatika

V dánštině se nevyjadřuje osoba a číslo sloves ani pád podstatných jmen, ale podstatná jména se skloňují podle kategorie určitosti (použitím enklitických členů):

Všeobecný Střední rod
Neurčitý
nějaké auto
Určitý
to auto
Neurčitý
nějaké letadlo
Určitý
to letadlo
Singulár en bil bilen et fly flyet
Plurál biler bilerne fly flyene

Tvorba slov a slovní zásoba

Slova se v dánštině tvoří skládáním, např. ejendomsavancebeskatningsloven (zákon o placení daně z nemovitostí), proto se dá v dánštině teoreticky vytvořit neomezené množství slov. Z dánštiny pochází pouze několik mezinárodních slov, např. ombudsmand a køkkenmødding (archeologické zbytky jídla). Dánština obsahuje mnoho slov motivovaných místní kulturou, které se do jiných jazyků těžko překládají. Nejznámějším příkladem je slovo hyggelig (příjemný, přítulný), který popisuje unikátní dánský fenomén – specifický stav mysli. Z daného slova jde vytvořit i slovesný tvar hygge, který označuje speciální činnost „zpříjemňování/zpřítulňování“.

Akademie dánského jazyka (Dansk Sprognævn) pravidelně zveřejňuje seznamy nových slov a mezi nimi je hodně kulturně nepřeložitelných slov, např.

  • skatteskrue
    daňový únik
  • fredagsbar / torsdagsbar
    pátkový bar / čtvrtkový bar
  • borgerdyr
    buržoazní zvíře
  • bopælsforælder
    tomu rodiči, kterému dítě zapsali
  • omsorgssvigte
    „nestarat se dostatečně o sociálně slabší lidi“ [používané v souvislosti se sociálními službami]

Pokud jde o stravování, dánština je trochu i jazyk hobitů, protože na označení oběda používá termín frokost (doslovně „časné jídlo“) a na označení večeře používá middag (doslovně „jídlo v půlce dne“). V některých regionech existuje i termín pro „pozdní jídlo“ – aftenskaffe (večerní káva).

Dánsko je známé svou tradicí lovu ryb, proto se v dánštině vyskytují mnohá slovní spojení právě o rybách. Krásná dívka se v dánštině může označit jako „houževnatý sleď“ (sej sild), zatímco hloupou osobu Dánové přirovnávají k tresce (torsk).

Nářečí

Skandinávská nářečí jsou velmi příbuzná. Mezi dánštinou, švédštinou a norským bokmålem nejsou velké rozdíly, proto si s trochou praxe a trpělivosti jejich mluvčí navzájem rozumí, především v psaném jazyku.

V Dánsku se nářeční oblasti rozlišují podle počtu používaných gramatických rodů podstatných jmen. Ve standardní psané dánštině (rigsdansk) se rozlišují 2 gramatické rody. Východní a jižní nářečí rozlišují 3 rody a západní nářečí mají jen 1 gramatický rod. Avšak centralizovaný kulturně-politický systém a hlavní město Kodaň, ve kterém žije přibližně 40 % obyvatel Dánska, moderní pohyb obyvatel a masmédia způsobují redukci nářečí na akcenty. V současnosti mladí lidé používají jen omezené množství nářečních slov, případně nepoužívají žádná. Jediné slovo nepocházející z hlavního města, které má šanci na celonárodní rozšířenost, je træls (iritující).

Slavní rodilí mluvčí

  • H. Ch. Andersen (pohádkář)
  • Søren Kierkegaard (filozof)
  • Karen Blixen (spisovatel)
  • Lars von Trier (filmový režisér)
  • Mads Mikkelsen (herec)

Tématická slova

Vtipná nebo zvláštní přísloví a slovní spojení

Nahoru