Přeskočit menu

Nizozemština

Nederlands, Vlaams

Počet rodilých mluvčích

21 milionů (+ 5 – 6 milionů mluvčích afrikánštiny – západogermánského jazyka, který vznikl kreolizací nizozemštiny)

Oficiální jazyk v

Nizozemsko, Belgie, Surinam, Aruba, Curaçao, Svatý Martin; EU, Unie jihoamerických národů, neoficiálně se používá v karibské komunitě

Menšinový jazyk v

Francie (20 – 40 000), Německo (Kleve, východobergské nářečí)

Jazyk diaspory

USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland

Abeceda
26 + IJ
Gramatické pády
0
Kód jazyka
nl, nld, dut
Typologická klasifikace jazyka
mírně flexivní , skládání , SOV /V2
Jazyková rodina
Indoevropský, západogermánský, dolnofranský – střední pozice mezi angličtinou a němčinou.
Počet nářečí
tři hlavní skupiny: 1. (dolní) franština 2. limburština 3. (dolní) sasština neboli dononěmecký nizozemský dialekt (západní dolní Německo)

Nejdelší slovo

organizace rozvoje spolupráce
poruchy rozdvojené osobnosti
fobie z dlouhých slov

Zajímavé slovo nebo věta

pouze samohlásky („-n“ se nevyslovuje)
slova, která obsahují tři za sebou jdoucí písmena „e“
nejkratší název města

Úvod

Nizozemština je pluricentrický jazyk, který se v různých oblastech vyvíjel odlišně. Severní varianta jazyka (holandština) má dominantní postavení mezi ostatními variantami, které se jí více či méně přibližují.

afrikánština – sesterský jazyk

Jediným v současnosti rozšířeným kreolským jazykem založeným na holandštině je afrikánština, která je jedním z 11 úředních jazyků Jihoafrické republiky. Je to jeden z mála kreolizovaných jazyků, které získaly status standardizovaného a spisovného jazyka. Afrikánština a nizozemština jsou si do značné míry vzájemně srozumitelné, přestože jde o zřetelně odlišné jazyky.

Historie

  • < 1150

    Stará dolní franština

    málo literárních památek

  • 1150 – 1550

    Středověká nizozemština

    se používala na psaní mnohých dokumentů i v literatuře

  • 12. století

    H. Van Veldeke, středověký básník

  • 1550 - 1849

    Raná moderní nizozemština

    jazyk literatury a vědy

  • 1637

    Překlad Bible (nizozemsky Statenbijbel), S. Stevin jako tvůrce vědecké terminologie, Zlatý věk holandské kultury

  • > 1849

    Moderní nizozemština

  • 1849

    Kongres v Gentu

  • 1863

    První společný pravopis

  • 1882

    Van Dale napsal Velký slovník holandského jazyka – největší slovník na světě

  • 1934

    Marchantovy úpravy pravopisu – zrušení pádových koncovek

  • 2006

    Pravopisné úpravy a používání alternativního (tzv. bílého) pravopisu

Písemný systém a výslovnost

Počet písmen nizozemské abecedy není lehké přesně určit. V nejvýznamnějších učebnicích pravopisu se nizozemská abeceda dokonce ani neuvádí! Obvykle se v souvislosti s nizozemštinou hovoří o 26 písmenech abecedy, přičemž písmena „q“, „x“ a „y“ se vyskytují pouze v převzatých slovech. Nejednoznačné je zařazení spřežky „IJ, ij“, např. IJsland (Island). Nizozemština používá přibližně 15 písmen s diakritikou (viz obrázek níže), které se nepovažují za samostatná písmena. Na dokonalé naučení se holandštiny je třeba ovládat angličtinu, protože holandština často nemá domácí ekvivalenty k anglickým výpůjčkám, např. baby (miminko), privacy (soukromí) apod. Jednou ze zvláštností nizozemštiny je kombinace znaků „‘s-“ – ‘s-Gravenhage, ‘s-Hertogenbosch, vyskytující se pouze v tomto jazyce.

  • â
  • a
  • à
  • á
  • b
  • c
  • d
  • è
  • ë
  • é
  • ê
  • e
  • f
  • g
  • h
  • í
  • i
  • ï
  • j
  • k
  • l
  • m
  • n
  • ö
  • ó
  • o
  • p
  • q
  • r
  • s
  • t
  • ü
  • u
  • v
  • w
  • x
  • y
  • z

Nizozemština obsahuje přibližně 40 hlásek (fonémů): 24 souhlásek a 16 samohlásek včetně 4 dvojhlásek. Rozdíl mezi dlouhými a krátkými samohláskami je signifikantní. Holandský dialekt Weert je zapsaný v Guinessově knize rekordů jako jazykový systém obsahující nejvíce samohlásek na světě.

Pro cizince je jednou z nejtěžších hlásek dvojhláska „ui“ ([œy], „cibule“) a rozdíl mezi hláskami „f“ a „v“ (hláska „v“ je typická pro nizozemštinu; rozdíl mezi nimi není primárně ve vibraci hlasivek, ale v relativní délce hlásek). Náročné je vyslovit i různé zvuky podobné hláskám „h“ a „ch“ („g“, „ch“ [ɣ], [x] a „h“ – chaos, lach, hoog).

Tvorba slov a slovní zásoba

Nizozemská slovní zásoba obsahuje slova převážně germánského původu, ale nacházejí se v ní i latinské, německé, francouzské a anglické výpůjčky. Bohatost jazyka spočívá především ve velmi efektních a obrazných příslovích, metaforách a slovních spojeních, která dávají tomuto jazyku originální vizuální rozměr. Říká se mu beeldspraak (obrazná řeč), která je projevem vysokého jazykového stylu v jakémkoliv projevu. Mnohá z těchto slovních spojení se jen těžko překládají do jiných jazyků.

Je známo, že Holanďané milují bruslení. V lexiku se proto nachází mnoho slov souvisejících s tímto sportem, které nemají ekvivalenty v jiných jazycích. Tato slova pocházejí především z fríštiny. Výraz klunen znamená „kráčení na bruslích přes kousek země mezi dvěma místy pokrytými ledem“. Slovo Koek-en-zopie znamená „kousek koláče a teplý nápoj požitý během bruslení nebo stánek, ve kterém se prodávají“. Jiné nepřeložitelné výrazy se spojují např. s vodou, kanály, hrázemi, rybníky, jezery apod. Voda je pro tento „národ žijící pod úrovní moře“ neodmyslitelná. Některé z nizozemských slov byly převzaty i do jiných jazyků. Jde o slova jako bulvár (korzo) (původně: bolwerk – opevnění, bašta, barikáda, obranná konstrukce před pevností), manekýn (původně z vlámštiny: mannekke – chlapec, mladík, mladý muž, chlapeček, kluk) nebo bos (původně: baas). Z nizozemštiny pocházejí i mnohé námořní a lodní termíny v angličtině nebo v ruštině, např. „nevolnost“, „skorbut“ („kurděje“, původně: scheerbuik – poškozený žaludek). Mezi známá slova patří i polder (příkop), dike (násyp), klomps (dřeváky) a samozřejmě tulipán.

  • ja
    ano
  • nee
    ne
  • man
    muž
  • dank (u)
    díky
  • taal
    jazyk

Tématická slova

Vtipná nebo zvláštní přísloví a slovní spojení

Nahoru