Švédština
Svenska
Počet rodilých mluvčích
9 milionů
Oficiální jazyk v
Švédsko, Finsko, EU, Severská rada (mezinárodní organizace, která prohlubuje spolupráci mezi státy severní Evropy)
Jazyk diaspory
USA, Velká Británie, Kanada, Estonsko, Brazílie
Abeceda
29 (26 písmen latinky + å, ä, ö)
29 (26 písmen latinky + å, ä, ö)
Gramatické pády
0
0
Kód jazyka
sv, swe
sv, swe
Typologická klasifikace jazyka
mírně flexivní , skládání , SVO
mírně flexivní , skládání , SVO
Jazyková rodina
Indoevropský, severogermánský, východoskandinávský
Indoevropský, severogermánský, východoskandinávský
Počet nářečí
6 hlavních skupin: norské, finské, švédské, gotlandské, götalandské, jihošvédské (skanské)
6 hlavních skupin: norské, finské, švédské, gotlandské, götalandské, jihošvédské (skanské)
Nejdelší slovo
ursprungsbefolkningsorganisationerna
organizace domorodých národů
Zajímavé slovo nebo věta
Sju skönsjungande sjuksköterskor skötte sjuttiosju sjösjuka sjömän på skeppet.
Sedm nádherně zpívajících ošetřovatelek se stará o sedmdesát sedm námořníků s mořskou nemocí na lodi.
Úvod
Mezi skandinávskými jazyky nejsou jasné nářeční hranice, a rozdíly mezi dánštinou, švédštinou a norským bokmålem jsou velmi malé. Po krátkém tréninku a s trpělivostí jsou tyto jazyky navzájem srozumitelné, a to zejména v psané formě. Skandinávci proto mezi sebou komunikují vlastními jazyky (podobně jako Češi a Slováci). Švédština funguje jako most mezi Finskem a ostatními skandinávskými jazyky, protože má status oficiálního menšinového jazyka (a mnoho Finů ji ovládá). Navzdory historicko-kulturním vztahům však většina Finů v současnosti preferuje při komunikaci se svými skandinávskými sousedy angličtinu.
Historie
-
1. – 7. století
Praseverština
(Starší futhark) -
8. – 12. století
Stará (východní) severština
(Mladší futhark) -
13. – 15. století
Stará švédština
(Latinka) -
1335
Zrušení otrokářství a nevolnictví
-
1520
Stockholmská krvavá lázeň
-
16. – 20. století
Moderní švédština
(nusvenska; období používání současné švédštiny) -
1618 - 1648
Třicetiletá válka
-
1700 - 1721
Velká severní válka
-
1850 - 1910
Milion Švédů emigroval do USA
-
1906 - 1917
Pravopisná reforma 1906, Finsko získalo nezávislost 1917
Písemný systém a výslovnost
Od rozsáhlé pravopisné reformy v roce 1906 se ve švédštině používá fonetický pravopisný princip, díky kterému se děti učí rychleji číst, ale cizinci v textu hůře rozeznávají mezinárodní slova jako pjäs (z fr. pièce, = leták, brožura). Švédská abeceda obsahuje 26 písmen latinky a 3 specifická písmena: „å“ – varianta písmena „a“ a přehlasované „ä“ a „ö“.
- a
- å
- ä
- b
- c
- d
- e
- f
- g
- h
- i
- j
- k
- l
- m
- n
- o
- ö
- p
- q
- r
- s
- t
- u
- v
- w
- x
- y
- z
Praseverština a stará severština (staroseverština) používaly na psaní runy (respektive starší a abecedu futhark).
| Starší futhark | Mladší futhark | Latinské písmeno | IPA (Mezinárodní fonetická abeceda) |
|---|---|---|---|
| ᚠ | ᚠ | f | /f/ |
| ᚢ | ᚢ | u | /u(ː)/ |
| ᚦ | ᚦ | þ | /θ/, /ð/ |
| ᚨ | ᚨ | a | /a(ː)/ |
| ᚱ | ᚱ | r | /r/ |
| ᚲ | ᚴ | k | /k/ |
| ᚷ | - | g | /ɡ/ |
| ᚹ | - | w | /w/ |
| ᚺ ᚻ | ᚼ | h | /h/ |
| ᚾ | ᚾ | n | /n/ |
| ᛁ | ᛁ | i | /i(ː)/ |
| ᛃ | - | j | /j/ |
| ᛇ | ᛅ | ï / æ | /æː/ |
| ᛈ | - | p | /p/ |
| ᛉ | - | z | /z/ |
| ᛊ | ᛋ | s | /s/ |
| ᛏ | ᛏ | t | /t/ |
| ᛒ | ᛒ | b | /b/ |
| ᛖ | - | e | /e(ː)/ |
| ᛗ | ᛗ | m | /m/ |
| ᛚ | ᛚ | l | /l/ |
| ᛜ ᛝ | - | ŋ | /ŋ/ |
| ᛟ | - | o | /o(ː)/ |
| ᛞ | - | d | /d/ |
| - | ᛦ | R | /R/ |
Gramatika
Švédština používá dva gramatické rody, tzv. společný a střední rod. Ve švédštině se podobně jako v angličtině nepoužívají pádové přípony. Z pádů se zachoval jen genitiv, který vyjadřuje spíše přivlastňování. Také slovesa nevyjadřují kategorii osoby ani čísla. Přídavná jména se však rozlišují podle rodů, podstatná a přídavná jména podle čísla, a enklitický určitý člen komplikuje situaci u podstatných jmen:
| Neurčité podstatné jméno v singuláru | Určité podstatné jméno v singuláru | Neurčité podstatné jméno v plurálu | Určité podstatné jméno v plurálu | |
|---|---|---|---|---|
| Společný rod slov zakončených na -a |
flicka
děvče |
flickan | flickor | flickorna |
| Společný rod ostatních slov |
stol
židle |
stolen | stolar | stolarna |
|
växt
rostlina |
växten | växter | växterna | |
| Střední rod slova zakončeného na samohlásku |
äpple
jablko |
äpplet | äpplen | äpplena |
| Střední rod slova zakončeného na souhlásku |
barn
dítě |
barnet | barn | barnen |
| Nepravidelný rod |
man
muž |
mannen | män | männen |
Švédština má pouze 2 syntetické slovesné časy: přítomný čas (-r) a minulý čas (-de/-te u pravidelných sloves). Speciální tvar supinum (-it) se používá s pomocným slovesem ha pro vyjádření dokonavého minulého času, např. han har tagit det (vzal to). Budoucí čas se tvoří spojením pomocného slovesa ska a infinitivu: han ska arbeta (bude pracovat).
Švédština využívá slovosled typu SVO. Členy, determinanty, přídavná jména a příslovce se ve větě nacházejí vlevo a vedlejší věty, částice a předložkové fráze vpravo.
Tvorba slov a slovní zásoba
Ve švédštině se slova tvoří skládáním, např. regionutvecklingssekretariatet (sekretář regionálního rozvoje), proto je slovní zásoba švédštiny teoreticky neomezená. Ze švédštiny pochází několik mezinárodně používaných slov označujících jídla, některá jsou stále rozšířená, např. lingon(berry), některá méně surströmming, ale i odborné termíny jako angström (desetina nanometru) nebo tungsten (doslova „těžký kámen“). Zajímavostí je přípona -is, pomocí které se mohou tvořit nové kulturní termíny z kořenů jiných podstatných jmen, např. dagis („den“ + -is, školka), kompis (kámoš), godis („dobrý“ + -is, sladkosti), postis (pošťák), kändis („známy“ + -is, slavná osoba) a jeho opozitum jako doldis („skrytý“ + -is).
Nářečí
Teritoriální rozdělení švédských dialektů je ovlivněno historickými poměry v zemi. Švédsko bylo v minulosti velmocí, která si podrobovala okolní národy. Švédové osídlovali a spravovali území u Baltského moře, čehož důkazem je finská švédština (používaná i na území Ålandy), podobně jako estonská švédština (dnes už mrtvý jazyk). Na územích, které kdysi patřily Dánsku, se mluví jižní švédštinou, která si zachovala prvky dánského jazyka (změny souhlásek p, t, k na souhlásky b, d, g v rámci slova).
Zdroj: Wikimedia Commons
Tématická slova
Vtipná nebo zvláštní přísloví a slovní spojení
