Slovinština

Slovenski jezik

Počet rodilých mluvčích

2,4 milionů

Oficiální jazyk v

Slovinsko, EU

Menšinový jazyk v

Rakousko, Itálie, Maďarsko

Jazyk diaspory

Argentina, USA, Austrálie

Abeceda
25 písmena

Gramatické pády
6

Kód jazyka
sl, slv

Typologická klasifikace jazyka
flektivní , vynechávání zájmen , SVO

Jazyková rodina
Indoevropský, slovanský, jihoslovanský

Počet nářečí
Přibližně 50

Nejdelší slovo

dialektičnomaterialističen

dialekticko-materialistický

Zajímavé slovo nebo věta

midva

dva z nás

zvoleno za nejvtipnější slovinské slovo

Historie

Předchůdci moderních Slovinců byli Slované, kteří osidlovali oblast Východních Alp, tedy území dnešního Slovinska, jižního Maďarska, jižního Rakouska a severovýchodní Itálie. Osídlování začalo přibližně v 6. století n. l. První písemné památky slovinštiny pocházejí z 10. století. Jde o nejstarší texty napsané v slovanském jazyce s použitím latinky. Prvních 50 knih ve slovinštině napsali v 16. století protestantští reformátoři. Patří mezi ně i první gramatika slovinštiny z roku 1550 a první slovinský překlad Bible. Základ moderního spisovného jazyka tvoří vícero slovinských dialektů a tradice psané slovinštiny započata před mnoha stoletími.

Frisinské památky z 10. století.

Nářečí

Na relativně malém území Slovinska se používá velké množství dialektů (7 skupin, celkem 46 nářečí), což znamená, že slovinština má nejvíce dialektů ze všech slovanských jazyků. Je to zapříčiněno více okolnostmi: území Slovinska bylo osídlováno z více směrů. Na území se míchaly 4 jazykové skupiny (germánská, ugrofinská, románská a slovanská), které se navzájem ovlivňovaly. Geografický ráz krajiny s alpskými údolími a rozsáhlými lesy bránili kontaktu mezi lidmi. Všechny tyto souvislosti přispěly ke vzniku bohatého jazykového dědictví s mnohými místními specifiky v oblasti slovní zásoby a gramatiky, jednotlivá nářečí mohou být těžko srozumitelná mluvčím z jiného regionu.

Gorenjska narečna skupina
Dolenjska narečna skupina
Štajerska narečna skupina
Panonska narečna skupina
Koroška narečna skupina
Primorska narečna skupina
Rovtarska narečna skupina

šavrinsko narečje
čiško narečje
kostelsko narečje
mešani kočevski govori
severnobelokranjsko narečje
južnobelokranjsko narečje

Písemný systém a výslovnost

Slovinský pravopis je založen převážně na etymologickém, ale částečně i na fonetickém principu. Písmena neodpovídají vždy týmž hláskám, např. písmeno „l“ na konci slova, pokud se před ním nachází samohláska, se čte jako obojretné [w]: bil [biw], stejně i písmeno „v“, za kterým následuje souhláska, se vyslovuje jako [w]: stavba [stawba] nebo vhod [whod]. Slovinština používá 29 hlásek, které se zapisují 25 písmeny latinské abecedy včetně tří písmen s diakritikou, a to „č“, „š“ a „ž“.

Přízvuk může být ve slovinštině na kterékoliv slabice slova a má význam rozlišující funkci.

Gramatika

U podstatných a přídavných jmen musíme rozlišovat 54 různých tvarů vzoru (6 pádů, 3 rody a 3 čísla). U sloves rozlišujeme kategorii osoby (1., 2. a 3.), času (přítomný čas, budoucí čas, perfektum, předminulý čas) a čísla (jednotné, množné, duál). Slovinština má hodně nepravidelných sloves, které není jednoduché identifikovat. Pro cizince, ale často dokonce i pro rodilé mluvčí je náročné správně umístit přízvuk, ale i vytvořit tvary genitivu nebo duálu.

Duál je gramatické číslo používané vedle jednotného a množného čísla. Ve slovinštině se podstatná jména pojmenovávající dvou lidí, dva předměty nebo dva jevy skloňují v duálu, které je odlišný od jednotného i množného čísla. Duál se nevyskytuje jen u podstatných jmen, ale i u přídavných jmen a zájmen, jakož i u sloves.

jít (iti)

	Singulár	Duál	Plurál
1. osoba	grem	greva	gremo
2. osoba	greš	gresta	greste
3. osoba	gre	gresta	gredo

manžel (mož)

	Singulár	Duál	Plurál
Nominativ	mož	moža	možje
Genitiv	moža	mož	mož
Dativ	možu	možema	možem
Akuzativ	moža	moža	može
Lokál	pri možu	pri možeh	pri možeh
Instrumentál	z možem	z možema	z možmi

dívka (deklica)

	Singulár	Duál	Plurál
Nominativ	deklica	deklici	deklice
Genitiv	deklice	deklic	deklic
Dativ	deklici	deklicama	deklicam
Akuzativ	deklico	deklici	deklice
Lokál	pri deklici	pri deklicah	pri deklicah
Instrumentál	z deklico	z deklicama	z deklicami

Tvorba slov a slovní zásoba

Slovinský jazyk patří do skupiny slovanských jazyků. Zachoval si některé archaické rysy praslovanštiny, které v ostatních slovanských jazycích zanikly.

Jedním z nejvýraznějších archaických rysů je přítomnost duálu, který se používá jen ve slovinštině a v lužickosrbských jazycích v Německu. V ostatních slovanských jazycích je možné najít jen pozůstatky duálu.

Dalším archaickým rysem slovinštiny je velmi pravidelný systém zájmen. Takovéto pravidelné skloňování zájmen se vyskytuje jen v pár jazycích.

Tázací (K)	Ukazovací (T)	Neurčité (VS)	Vymezovací (N)
kaj co	to tamto	vse všechno	nič nic
kdo kdo	ta, tisti toto	vsak každý	nihče nikdo
kakšen jaký	takšen takový	vsakršen každý	nikakršen ne
kje kde	tam tam	vsepovsod všude	nikjer nikde
kdaj kdy	takrat / tedaj potom	vedno / vsakokrat vždy	nikoli nikdy
kako jak	tako proto	vsekakor určitě	nikakor v žádném případě
koliko kolik	toliko tolik	-	nekoliko několik

Nejčastějším způsobem tvorby nových slov ve slovinštině je odvozování. Ve srovnání s jinými jazyky se ve slovní zásobě slovinštiny vyskytuje jen málo převzatých slov. Vzácně se vyskytující mezinárodní slova se často přizpůsobují domácímu pravopisu, např. slovo „euro“ má zdomácněný tvar evro.

V mnoha jazycích se kompaktní disk nazývá CD (z ang. compact disc). Ve slovinštině zdomácněl tvar zgoščenka (někdy se používá i tvar „CD“), „počítač“ je računalnik, „smartphone“ je dlančnik apod.

Lingvopedie