Přeskočit menu

Romština

Romani ćhib

Počet rodilých mluvčích

3 000 000

Menšinový jazyk v

Rakousko, Kolumbie, Česká republika, Finsko, Německo, Maďarsko, Albánie, Makedonie, Norsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko, EU

Jazyk diaspory

Mnohé země v Evropě, západní Asii a Americe

Úvod

Romský jazyk (Romani čhib, Romane/s/, Romano/s/) je jediný evropský zástupce indoárijské větve indevropských jazyků. Používá se na rozsáhlém území od Sin-ťiang v Číně a Íránu a v prakticky všech evropských a mnoha dalších zemích.

Přestože si někteří Romové zachovali kočovný způsob života, většina Romů a Sintů dnes žije usedlým způsobem života. Přibližně v 10. století začalo stěhování Romů ze severozápadní Indie a Pákistánu (v romštině je hodně kontaktových jevů s jazyky této oblasti) směrem na západ. Během tohoto přesídlení do Evropy Romové přebírali slova z perštiny, některé výrazy z arménštiny a mnoho řeckých slov, obývajíc pravděpodobně oblast na východních hranicích Byzance. Později přesun Romů pokračoval dále na západ, zřejmě kvůli nájezdům Turků. V době, kdy jejich přítomnost na území dnešního Srbska a Chorvatska byla zaznamenána ve 14. století, jejich jazyk byl již silně ovlivněn řečtinou, nejen ve slovní zásobě ale i v gramatice. Později romštinu silně ovlivnily slovanské jazyky, ale i rumunština, maďarština, němčina a na jihovýchodě Evropy také turečtina.

Všichni Romové ovládají kromě romštiny i další jazyk, případně i více jazyků, přičemž svůj jazyk rychle ztrácejí. Na druhé straně je romština stále velmi živá, především ve východní, jihovýchodní a střední Evropě. Romština má i psanou podobu s poměrně bohatou moderní literaturou, ale bez všeobecně přijímané kodifikované ortoepické a gramatické normy a jednotné slovní zásoby. Snahy o tvorbu spisovného romského jazyka se nesetkaly s velkým úspěchem. Na Slovensku, v Makedonii, Bulharsku a Rumunsku (a v menší míře i v jiných zemích) se vytvářejí regionální normy, hlavní překážkou jejich rozšíření a přijetí je nízká míra gramotnosti Romů. Romové řeší spíše existenční problémy než otázku zachování svého krásného a archaického jazyka, který je z evropských jazyků nejvíce příbuzný sanskrtu. Používání romštiny na Internetu vykazuje jisté tendence sjednocování jazyka, které by mohly být směrodatné pro další vývoj spisovného jazyka. Romština se do jisté míry uznává jako menšinový jazyk v Kosovu, Makedonii, Rumunsku, Chorvatsku, na Slovensku, ve Slovinsku, Německu, Finsku, Maďarsku, Norsku, Švédsku a Rakousku.

Nářečí

V současnosti žije nejvíce Romů ve východní Evropě, a to na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Makedonii a Srbsku, ale sídlí i v ostatních evropských zemích, přičemž používají několik různých dialektů v závislosti na území, na kterém žijí. Dialekty romštiny se dělí na dvě hlavní skupiny: 1. dialekty silně ovlivněné rumunštinou (valašský dialekt: lovarský, kalderašský a gurbetský) a 2. jiné dialekty, které zahrnují sintský a karpatský dialekt a dvě odlišné skupiny balkánských dialektů.

Romové žijící v severní a západní Evropě používají sintské dialekty, v Česku a na Slovensku mluví karpatským dialektem. Dialekty Arli/Erli se mluví v Makedonii, Bulharsku a na jihu Srbska, v Kosovu a v Albánii. Další skupina různorodých balkánských dialektů (do které patří např. ursarský, drindarský a bugurdžijský dialekt) se výrazně odlišuje od Erli/Arli a je více ovlivněna poměrně nedávným kontaktem s řečtinou, což se projevuje nejvíce ve slovní zásobě a ve výslovnosti. Existuje také mnoho izolovaných a archaických variant romštiny, např. romština Burgenlandu nebo dolenský dialekt romštiny ve Slovinsku, který je pravděpodobně blízký hravatské (istrijské) řeči Romů žijících v okolí města Brescia v Itálii.

Vtipná nebo zvláštní přísloví a slovní spojení

Nahoru