Přeskočit menu

Litevština

Lietuvių kalba

Počet rodilých mluvčích

3,5 – 4 miliony

Oficiální jazyk v

Litevská republika, EU

Menšinový jazyk v

Polsko, USA

Jazyk diaspory

Bělorusko, Kaliningradská oblast, USA, Velká Británie, Brazílie, Argentina, Kanada, Německo, Uruguay, Švédsko, Norsko, Austrálie, Lotyšsko a další země

Abeceda
32 písmena
Gramatické pády
7
Kód jazyka
lt, lit
Typologická klasifikace jazyka
flektivní , vynechávání zájmen , SVO
Jazyková rodina
Indoevropská rodina, baltoslovanská větev, baltská skupina, východobaltská podskupina
Počet nářečí
2 dialekty: žemaitský (dolnolitovský) a aukštaitský (hornolitovský)

Nejdelší slovo

neshromáždili jsme dostatek šťovíku kyselého

Zajímavé slovo nebo věta

6 hus se 6 housaty

Zajímavosti

Zakončení ženského příjmení poskytuje informaci nejeno pohlaví, ale i o rodinném stavu (jestli je žena vdaná nebo svobodná). Pro mužská jména to neplatí. Svobodné ženy mají příjmení zakončená na „aitė“, „iūtė“ a „ytė“, příjmení vdaných žen končí na „ienė“. V současnosti se vyskytují i ​​příjmení zakončená na „ė“, které může být použito pro vdané i svobodné ženy. Tento tvar příjmení není velmi rozšířený, protože ho používají jen vdané ženy, hlavně celebrity.

Zajímavostí je, že v litevské slovní zásobě se nenachází mnoho vulgárních výrazů. Jedním z příkladů je rupūžė (ropucha). Když si Litevci potřebují zanadávat, uchýlí se k ruským nebo anglickým vulgarismům.

Litevština je vhodná na tancování...

Tři ženy jely poprvé do Vilniusu. Po návratu se podělily o svoje zážitky s místním přítelem:
– Litevština je taková melodická, úplně jako tanec...
– Proč?
– Protože v každém autobuse a trolejbuse pasažéři na každé zastávce opakují: „Lipsi, lipsi, čia-čia-čia“...

„Lipsi, lipsi, čia-čia-čia“ – nejde o názvy tanců, ale o zkrácený tvar věty „ar Jūs lipsite čia?“ (Vystupujete tady?)

Historie

  • 10. stol. př. n. l.

    Baltské jazyky se staly samostatnou skupinou indoevropských jazyků

  • 400 – 600

    Východobaltské jazyky se oddělily od západobaltských jazyků (jednoduše řečeno, od baltských jazyků).

  • > 800

    Začaly se objevovat rozdíly mezi litevštinou a lotyštinou.

  • od 13. – 14. století

    Litevština a lotyština se vyvíjely už jako samostatné jazyky.

Nejstarší písemná památka litevštiny – přepis modlitby – pochází z marginálie knihy „Tractatus secerdotalis“, která vznikla v letech 1503 až 1515.

Zdroj: Wikimedia Commons

Litevština je jedním ze dvou živých baltských jazyků (druhým je lotyština). Litevština obsahuje ze všech živých indoevropských jazyků nejvíce archaických prvků. Předpokládá se, že právě litevština má nejvíce společných rysů s protoindoevropským jazykem.

„Pokud chce někdo slyšet, jak kdysi mluvili Indoevropané, měl by si poslechnout litevského sedláka,“ řekl známý francouzský jazykovědec Antoine Meillet.

Odborníci na indoevropskou lingvistiku tvrdí, že při rekonstrukci podoby protoindoevropského jazyka je současná litevština stejně důležitá jako latina, řečtina nebo sanskrt.

Paul Thieme v roce 1958 porovnával litevské přísloví: Dievas davė dantis; Dievas duos ir duonos a jeho latinský překlad Deus dedit dentes; Deus dabit et panem („Bůh nám dal zuby, dá nám i chléb“) se starou formou sanskrtu (název „stará forma“ použil sám P. Thieme): Devas adadā t datas; Devas dā t (nebo dadā t) api dhā nā s.

Sanskrt a litevština

Sanskrt i litevština se považují za velmi archaické jazyky. Oba obsahují množství příbuzných a podobných slov, které mají stejný nebo blízký význam, např.

  • agnis (अग्निः) ‒ ugnis (oheň)
  • vajus (वायु :) ‒ vėjas (vítr)
  • aśru (अश्रु :) ‒ ašara (slza)
  • aśvā (अश्वा) ‒ ašvam (kobyla)
  • kūrmas (कूर्म :) ‒ kurmis (krtek)
  • ratha (रथ :) ‒ ratas (kruh)
  • devas (देव :) ‒ Dievas (Bůh)
  • navyas (नव्य :) ‒ naujas (nový)
  • madhu (मधु) ‒ medus (med)
  • vīra (वीर :) ‒ didvyris (hrdina)
  • svapnas (स्वप्न :) ‒ sapnas (sen)
  • sanas (सन :) ‒ senas (starý)
  • sravati (स्रवति ) ‒ srovena (teče, např. řeka)
  • śvaśuras (श्वशुर :) ‒ šešuras (tchán)
  • sūnus (सूनु :) ‒ sūnus (syn)

a mnoho jiných.

Dokonce mají podobný jazyk a morfologii: skr. asmi – asi – asti = doslova já jsem – ty jsi – oni jsou.

Jazyková podobnost není zapříčiněna jejich blízkou příbuzností (litevština patří k baltoslovanským jazykům a sanskrt do indoárijských jazyků). Oba jazyky si však zachovaly mnoho prvků praindoevropského jazyka. Sanskrt se jako liturgický jazyk od svého vzniku nezměnil a litevský jazyk se vzhledem k historickým a kulturním souvislostem změnil jen velmi málo.

Tvorba slov a slovní zásoba

Litevština má velmi archaickou slovní zásobu, která je skutečným národním pokladem. Státní komise pro litevský jazyk se kromě jiného snaží regulovat množství přejatých slov a doporučuje vytvářet a používat neologismy domácího původu. Navzdory těmto snahám je rostoucí vliv angličtiny na litevštinu zřejmý.

Litevština má mnoho zdrobňujících přípon, proto je v tomto jazyce mnoho expresivních druhů zdrobnělin, např..:

  • namas
    dům
  • namelis, namukas, nameliukas, namelėlis, namužėlis, namučiukas
    domeček
  • vaikas
    dítě
  • vaikelis, vaikiukas, vaikeliukas, vaikelėlis, vaikužėlis, vaikučiukas
    děťátko

Gramatika

V litevštině se rozlišuje jednotné a množné číslo. Slova mohou být v mužském nebo v ženském rodě.

U sloves se rozlišuje gramatická kategorie času, a to minulý, minulý opakovaný, přítomný a budoucí čas. V litevštině existují 3 způsoby časování.

Minulý opakovaný čas označuje děj, který se v minulosti odehrál vícekrát: imdavau ir skaitydavau (Zvykl jsem si rozhodovat a číst (nejen jednou)).

Infinitiv
imti (vzít), mylėti (milovat), skaityti (číst)
Minulý čas
Singulár
1. osoba aš ėmiau, mylėjau, skaičiau
2. osoba tu ėmei, mylėjai, skaitei
3. osoba jis/ji ėmė, mylėjo, skaitė
Plurál
1. osoba mes ėmėme, mylėjome, skaitėme
2. osoba jūs ėmėte, mylėjote, skaitėte
3. osoba jie/jos ėmė, mylėjo, skaitė
Minulé iterativum
Singulár
1. osoba aš imdavau, mylėdavau, skaitydavau
2. osoba tu imdavai, mylėdavai, skaitydavai
3. osoba jis/ji imdavo, mylėdavo, skaitydavo
Plurál
1. osoba mes imdavome, mylėdavome, skaitydavome
2. osoba jūs imdavote, mylėdavote, skaitydavote
3. osoba jie/jos imdavo, mylėdavo, skaitydavo
Přítomný čas
Singulár
1. osoba aš imu, myliu, skaitau
2. osoba tu imi, myli, skaitai
3. osoba jis/ji ima, myli, skaito
Plurál
1. osoba mes imame, mylime, skaitome
2. osoba jūs imate, mylite, skaitote
3. osoba jie/jos ima, myli, skaito
Budoucí čas
Singulár
1. osoba aš imsiu, mylėsiu, skaitysiu
2. osoba tu imsi, mylėsi, skaitysi
3. osoba jis/ji ims, mylės, skaitys
Plurál
1. osoba mes imsime, mylėsime, skaitysime
2. osoba jūs imsite, mylėsite, skaitysite
3. osoba jie/jos ims, mylės, skaitys

Litevština rozlišuje 7 pádů (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, instrumentál, lokál, vokativ), 5 deklinací podstatných jmen a 3 deklinace přídavných jmen.

Přídavné jméno může mít v litevštině až 147 tvarů: 2 rody x 6 pádů x 2 čísla x 2 tvary x 3 stupně + 3 bezrodové tvary.

Jedním z charakteristických rysů litevštiny jsou zájmenné tvary přídavných jmen označující jistou specifickou vlastnost, kterou zároveň zdůrazňují: gražusgražusis (krásná – tato krásná).

Písemný systém a výslovnost

Moderní litevská abeceda obsahuje 32 písmen:

  • a
  • ą
  • b
  • c
  • č
  • d
  • e
  • ę
  • ė
  • f
  • g
  • h
  • i
  • į
  • y
  • j
  • k
  • l
  • m
  • n
  • o
  • p
  • r
  • s
  • š
  • t
  • u
  • ų
  • ū
  • v
  • z
  • ž

Písmena ą, į, ų kdysi označovala nosové samohlásky. V moderní litevštině se už nosovky nevyskytují a tato písmena v současnosti označují dlouhé hlásky /ā/, /ī/, /ū/.

Souhlásky v litevštině vytvářejí páry podle tvrdosti a měkkosti (kromě souhlásky „j“). Souhlásky se dále dělí na znělé a neznělé.

Hláska /x/ se označuje spřežkovým písmenem ch.

Litevština kromě samohlásek, které mohou být krátké a dlouhé, a souhlásek, které se dělí na měkké a tvrdé, obsahuje i dvojhlásky (uo, ai, ei, ie) a dvojhláskové kombinace (samohláska a sonora: al, am, an, ar, el, em, en, er, il, im, in, ir, ul, um, un, ur, ol, om, on, or).

  • [eu] Europa
    Evropa
  • [oi] boikotas
    bojkot
  • [ou] klounas
    klaun
  • [ol] kolba
    (laboratorní) baňka
  • [om] pompa
    pumpa
  • [on] monteris
    montér
  • [or] korta
    karta

Nářečí

Žemaitské nářečí

  • Žemaitské nářečí
    • Vakarų žemaičių patarmė
  • Severní žemaitština
    • Kretingiškių šnekta
    • Telšiškių šnekta
  • Jižní žemaitština
    • Varniškių šnekta
    • Raseiniškių šnekta

Aukštaitský dialekt

  • Západní aukštaitština
    • Šiauliškių šnekta
    • Kauniškių šnekta
    • Klaipėdos krašto šnekta
  • Východní aukštaitština
    • Panevėžiškių šnekta
    • Širvintiškių šnekta
    • Anykštėnų šnekta
    • Kupiškėnų šnekta
    • Uteniškių šnekta
    • Vilniškių šnekta
  • Jižní aukštaitština
    • Pietų aukštaičių arba dzūkų patarmė

Tématická slova

Vtipná nebo zvláštní přísloví a slovní spojení

Jazykolamy

--> -->
Nahoru