Úvod

Syntax (skladba) je nauka o gramatické a sémantické stavbě vět a souvětí. Syntax popisuje lineární strukturu jazyka a vysvětluje, jak se slova (nejmenší jednotky syntaxe) spojují do větších celků – vět (největší jednotky syntaxe).

Jednotlivá slova, jakož i komplexnější části vět můžeme definovat z hlediska formy – ​​čím jsou, z čeho se skládají, a z hlediska funkce – ​​jakou mají větnočlenskou platnost. Věta Vlaštovky si na našem balkoně postavili hnízdo obsahuje 5 větných členů. Mezi hlavní větné členy patří podmět (vlaštovky) a přísudek (si postavili). Ostatní větné členy blíže určují hlavní větné členy, nazýváme je vedlejší (rozvíjecí) větné členy. Předmět (hnízdo) blíže určuje sloveso. Příslovečné určení (na balkoně) vyjadřuje okolnost (konkrétní místo) děje a přívlastek (našem) rozvíjí substantivum. Větné členy jsou komponenty věty, které mají různé funkce. V každém jazyku se dá vyjádřit kdo-udělal-co-kdy-kde, ale pořadí těchto členů může být různé (více v části Typologie).

Strukturálně syntaktické reprezentace

Většina moderních teorií o syntaxi zobrazuje syntaktické vztahy prostřednictvím závislostních stromů, které zachycují vztahy mezi větnými členy (v generativní gramatice) nebo mezi tokeny, příp. slovy (v závislostní syntaxi).

Generativní (transformační) gramatika vykládá jazyk jako systém pravidel, který umožňuje vytvářet nekonečný počet gramaticky správných vět:

((He) (said) (ESA (would launch) (a (space probe) ((called) (Mars Express))) (in 2003))
Řekl, že Evropská vesmírná agentura vypustí kosmickou sondu s názvem Mars Express v roce 2003

Závislostní strom může vypadat takto:

Značkování na úrovni povrchové syntaxe

V povrchové syntaxi ovlivňují značkování morfologické vlastnosti (viz část Morfologie), například kategorie pádu, slovosled, afix nebo samostatná slova s ​​gramatickými funkcemi (např. předložky a postpozice v evropských jazycích nebo postponované částice v japonštině).

syntaktická funkce podmět přísudek nepřímý předmět / předmět ve dativu (3. pádu) přímý předmět nepřímý / předložkový předmět přísudek
pád nominativ (1. pád) dativ (3. pád) akuzativ (4. pád)
němčina Das Kind hat dem Hund Wasser gegeben
esperanto La infano donis akvon al la hundo
angličtina The child gave water to the dog
japonština kodomo ga mizu o inu ni yarimashita

Ve flexivních jazycích (Morfologie) syntax zachycuje nejen vztahy mezi větnými členy, ale i způsoby spojování těchto větných členů do sousloví (syntagmat). Například shoda je takový způsob vyjádření vztahu závislosti, při kterém podřízený člen přebírá gramatické kategorie rodu, čísla a pádu nadřazeného jména (viz tabulky s podstatnými jmény v češtině, němčině a jiných jazycích v části Lingvopedie). V portugalštině se všechny tři větné členy jmenného sousloví as novas casas (ty nové domy) shodují v čísle (plurál) i v rodě (ženský rod). V případě shody mezi větnými členy se v některých jazycích připouští nepřítomnost nebo nejednoznačnost některé gramatické kategorie, pokud ji jasně vyjadřuje alespoň jedno ze slov věty. Např. v němčině vyjadřují kategorii pádu členy podstatných jmen, např. „der” (ne samotné podstatné jméno der Hund, des Hundes, dem Hund, den Hund), v angličtině se kategorie čísla vyjadřuje pouze u substantiv, ale ne u rozvíjejících členů (adjektiv nebo členů).

Hloubková syntaktická struktura

Hloubková syntaktická struktura odráží sémantickou, čili významovou strukturu výpovědi. Například sloveso v činném a trpném rodě vyjadřuje stejný základní význam. Mezi zemětřesením a vlnou tsunami je proto stejný příčinně důsledkový vztah (sémantické role, viz kapitola Sémantika) i tehdy, když se slovo tsunami stane podmětem věty:

1. argumentační uzel Slovesná hlava fráze 2. argumentační uzel
Činný rod Earthquakes may cause tsunamis
Syntaktická funkce Podmět Přísudek (v činném rodě) Předmět
Sémantická role PŘÍČINA NÁSLEDEK
Trpný rod Tsunamis may be caused by earthquakes
Syntaktická funkce Podmět Přísudek (v trpném rodě) Příslovečné určení (původce děje)
Sémantická role NÁSLEDEK PŘÍČINA

Neexistují důkazy, že lingvistická struktura přímo odráží kognitivní procesy. Je známo, že v předním laloku mozkové kůry se nachází motorické centrum řeči, tzv. Brocovo centrum, které řídí syntaktickou stránku řeči. Wernickeově senzorické centrum řeči, které se nachází ve spánkovém laloku mozkové kůry, umožňuje pochopit řeč. Pacienti s poškozením Brocova centra vyprávějí tzv. „telegrafickým stylem“, řetězí za sebe pouze podstatná jména, nepoužívají neplnovýznamová slova a věty nemají žádnou syntaktickou strukturu, ale s obtížemi se jim dá rozumět. Pacienti s poškozením Wernickeova centra naopak říkají nesmysly, přestože jejich věty jsou syntakticky správně.

Nicméně i taková nesmyslná lidská řeč se liší od řeči primátů: šimpanzi druhu bonobo se dokáží obdivuhodně rychle naučit znakovou řeč, rozumí složitým otázkám a dokonce umí kreativně kombinovat slova (prosím otevřít rychle = prosím, rychle [to] otevřete), ale používají jen velmi jednoduchou syntaxi (Wernickeův způsob), proto nedokáží vytvořit například otázky.